Trio z Belleville

Po výtvarné stránce slast, jíž se ani Pixar se vší svou digitální parádou nemůže rovnat, avšak příběh je divný (lepší by bylo užít anglického slůvka "weird"). Lidé jsou tu jen směšnými karikaturami , k nímž není snadno najít vztah. A také humor je natolik zvláštní, že jsem spíš kroutil hlavou, než abych se smál. Když už jsem se zasmál, byl to hořký smích. Výsledek je značně depresivní, ale bez čitelného poselství. Nemám potřebu přivozovat si samoúčelně sklíčenost, byť krásně animovanou. (18.02.2006)

80 minut stačilo k tomu, abyste se dozvěděli vše o životě osamělého cyklisty jeho věrného chlupatého přítele Bruna a jeho babičce s popelníkovými brýlemi. 80 minut, které byli v mém životě hodně příjemných a rozhodně nelituji jejich svěření do rukou fantastického Sylvaina Chometa, který má nekonečně mnoho nápadů a prakticky celý film je jedna velká přehlídka originality. Tenhle člověk se nebojí ukázat dnešní dobu, tak jak je a někomu se může zdát i kontroverzní (Oscaři jsou zde nakresleni jako tlustí panáci). Pokud mám říci, která z postav mě posadila na řiť (je jich fakt hodně, ale přeci jen jedna měla neuvěřitelně mnoho elánu). A tím je číšník, který chodí neustále v záklonu a svým širokým úsměvem navozuje příjemnou atmosféru. Jeho klanění se "bossovi" je fakt perfektní. Tenhle film musíte vidět !! Vážně! (15.02.2008)

Stává se vyjímečně, aby se mi ve filmu líbilo opravdu všechno. VŠECHNO. Trio z Belleville je jedna z těch vyjímek. Jednoduchý, ale sympatický příběh, nádherná animace, idealizovaná atmosféra staré Francie, hudba... Beze slov plynoucí příběh nenudí i díky neustálé přítomnosti nepřeberného množství drobných geniálních nápadů, každá z postav je roztomilá karikatura vhodná k okamžitému zamilování (pes neustále štěkající na všudypřítomný vlak a jeho černobílé sny), celé to uteče způsobem, že ještě dlouho budete koukat na obrazovku i po skončení filmu. Sylvain Chomet je génius, který natáčí filmy (krátkometrážní Stará dáma a holubi) stvořené jak přímo pro mě. Přesně takhle si to představuji, to jsou místa, v kterých bych chtěl žít. (13.12.2008)

U žádného jiného snímku mi nikdy neutekly minuty tak rychle! Sledovat animovaný film nadaného režiséra Chometa, to pro mne byla fascinující přehlídka karikaturních výjevů. Olbřímí parníky, dlouhatánské nosy postav, spektakulární krajiny a domy... Neuvěřitelné! Opravdu, kdykoliv si na tento osmdesátiminutový zážitek v budoucnosti vzpomenu, tak je mi jasné, že si okamžitě vybavím to slůvko: karikatura. Originální je také minimum použitých dialogů, což prodchnulo snímek neopakovatelnou atmosférou, a výborná hudba. Ano, hudební vystoupení patří vedle výtvarného zpracování k těm největším plusům. A příběh? V jednoduchosti je krása! Mě se Trio z Belleville prostě moc líbilo, a těším se na další návštěvu: rozhodně jsem v tom městečku nebyl naposledy... (30.10.2009)

Nejvíc jsem si na Triu z Belleville užil prvních a posledních 15 minut filmu: spočátku mi totiž nějakou dobu ke spokojenosti stačila obdivuhodná forma s velmi milou animací a množstvím stejně milých nápadů a směrem k závěru se tu konečně rozjel dost napínavý děj (včetně akce, která tu oproti moderním americkým animákům na mě nepůsobila vůbec trapně). Od počátku představení s cyklisty a mafiány v sále mě film znovu plně pohltil a po skončení jsem také musel uznat, že Sylvain Chomet měl celý obsah a koncept dost dobře promyšlený, včetně rámcující scény u televize i řady postav a opakujících se motivů. Vše vygraduje, má důstojné završení, skvělá je i hudba (včetně vystoupení neotřelého hudebního tria), ale přesto si nemohu pomoct, během filmu jsem se občas i nudil a vzhledem k často jen minimálnímu „příběhu“ pro mě skvělá formální stránka se sérií nápadů a několika odkazů celovečerní stopáž plně neutáhla. S mnohem kratší stopáži nebo s mnohem výraznější dějovou linkou by to mohl být fakt skvělý zážitek z „jiného“ současného animovaného filmu. Tak zbyl v mých očích zase spíš jen pozoruhodný a originální experiment... [70%] (05.01.2023)