Stará dáma a holubi

Krátký geniální groteskní příběh s melancholickou atmosférou a retro prvky by mohla zvládnout sezobnout širší divácká základna. (Autorův pozdější styl bývá spíše pro příznivce umění). Specifický humor, rukopis a precizní práce s klasickou animací s lehkostí ne/skrytě dávkuje různé symboly a kritiku. Karikuje, do jakých extrémů se až dá zajít (nejen v podobě konzumu, různých potřeb a obsesí). Děj má spád a celek protkává zvláštní satirická poetika, chytře promyšlené detaily a scény, francouzské prostředí i hudba. Každý si dle vlastního uvážení a ochoty něco najde, nebo ne/objeví další motivy a spojení. I kdyby neměl mít Chomet žádný jiný zářez, tak jeho animátorská práce je pro mozaiku řemesla významná. Malé mínus cítím, jak spojitost konzumu s Američany zde byla až didakticky přímočaře natlačena, sbedlo by mi více odlehčené symboliky, pokud už to tam autor chtěl mít. (Další krátké zamyšlení k tomuto snímku dám časem na profil do deníčku). (13.06.2023)

Naprosto dokonalé retro, z ktorého melancholická atmosféra starých, farebných uličiek Paríža za doprovadu šanzónovej heligónky priam srší. Aj keby sa tam nič viac nedialo (nehrozí), tak na podobné obrázky mám jednoducho slabosť. A ako malý bonus rovnítko medzi amíkmi a holubmi. Sú tuční, otravní je ich všade ako maku a nie je z nich úžitku :) (14.02.2007)

Kritika Ameriky a jej konzumného spôsobu života a jej vplyv na Európana, hlboko skrytí v príbehu o hlade, ktorý je zahnaný naozaj netradične. Chometova ručná animácia je komplexná, originálna, využíva správne načasovanie vtipov a obsahuje v sebe väčšiu hĺbku a emotívnosť ako máloktorá animovaná Európska tvorba. Film je dynamický, z krásnym prostredím a typickou francúzskou hudbou, ktorá z neho robí skrz na skrz Francúzsky film, z ktorého cítiť aj poetizmus aj dušu aj neodolateľnú krásu. Čo iného si tam nájdete je na vás. Nemyslím si, že by ste ale z toho boli nejako sklamaný. (09.03.2011)

Skvělá groteska, která nezvykle demontuje pařížskou idylku (nic proti, madmoiselle, stále vás mám rád) a už vlastně za tohle si zasluhuje ocenění. Dílko ale nenabízí jen tohle, líbilo se mi také experimentování s humornými chvilkami u hororově laděných scén (kdyby podobně vypadaly argentovky, nezlobil bych se :-)). Chomet si tedy u mě napravil po nepovedeném Triu z Belleville reputaci, ovšem opět nechápu, proč musel opět karikovat zámořskou společnost stylem, jaký mi neseděl u jeho celovečerního debutu. Ale i tak stále dobrá úroveň. (31.05.2010)

Sylvain Chomet je génius, renesanční umělec, mistr animace a člověk s nekonečně bujnou fantazií. Jeho příběhy mají značně specifický humor, melancholickou atmosféru a jen tak mimochodem jsou originální a zároveň i dokonalé v každém myslitelném ohledu. Včetně jeho úchylky pro extrémně sympatické charaktery vypasenějších zvířat. Platí to i tomto krátkometrážním předchůdci Tria z Belleville. Jedno zda zrovna sledujeme snovou horrorovou vsuvku či vychytralý plán na obstarání obživy. Chomet totiž baví v každém okamžiku. Ano, jeho styl není pro všechny, ale který opravdový umělec je milován všemi, že? (25.11.2007)