Non Plus Ultras

Non Plus Ultras lze vnímat jako hořkosladký příběh ze života obyčejných lidí. Hrdiny je možné zařadit mezi společenské outsidery, jež spojuje jediná životní vášeň - fotbalové fanouškovství historicky nejúspěšnějšího českého týmu. Prostřednictvím Sparty dýchají život. Sonda do fotbalového prostředí se přesto nekoná, příliš nefunguje ani humorný nadhled, byť se vtipům dá zasmát. O soudržnosti příběhu se nemusíme vůbec dohadovat. Spolehnout se lze na hereckou ctižádostivost a několik okamžiků. Po konci zůstanou rozpaky, nejasný pocit o příjemném herectví a pár jízlivých poznámek o záměrech Jakuba Sluky a smysluplnosti filmového díla. Hlavní postavou zapomenutelné veselohry je Jirka alias Bejčák (velmi zajímavý David Novotný), přirozený vůdce menší skupinky prostoduchých příznivců fotbalové Sparty. Užívá si svou velitelskou pozici, citům se snaží vyhýbat, s netrpělivostí si vybírá nové výzvy. Jediné uspokojení, byť jen částečné, zažívá pouze v záři svých poslušných obdivovatelů. Původně zamýšlenou hlavní postavou je Tyčka (sympatický Vladimír Dlouhý), tichý a nejstarší člen party. Jako jediný je schopen udělat krok stranou. Mezi ostatní členy patří slaboduché trio: dotěrný Vočko (Matěj Hádek), velký nemluva Potapěč (Michal Novotný) a koktající Pejsek (Karel Zima). Hlavní ženskou postavou je Jirkova matka (dobrá Jana Hlaváčová), starostlivá, skromná a pokojná osůbka. Výraznější ženskou postavou je také Petra (zajímavá Jana Malá), spolužačka Jirkovy sestry s nezbytnou romantickou vložkou. Důležitou postavou je Lojza (zajímavý Oldřich Kaiser), hospodský, fanoušek Sparty a příležitostný host zmiňované partičky. Výraznější postavou je také Pepa (dobrý Jiří Lábus) se svým alkoholovým dobrodružstvím. Z dalších rolí: Jirkova mladší sestra Iva (Karolína Kaiserová), Pepova zaskočená manželka Yveta (příjemná Naďa Konvalinková), Jirkova opomíjená přítelkyně Táňa (Petra Špindlerová), či dva angličtí věčně ožralí chuligáni a ortodoxní fanatici West Hamu Dean (John Early) a Lee (Robert Orr). O fotbalovém prostředí nám musí vyprávět někdo jiný. Humor funguje v částech, nikoli v celku. Je to zanedbané a nesoustředěné, sem tam se narazí na nějaký výmol a kontinuita nepřestává drhnout. Přežít to lze bez újmy na zdraví, ale soustředím se na propracovanější zážitky. (16.12.2017)

Achich ouvej. Zase pláču nad pomníčkem české kinematografie. Tolik let po revoluci, a stejně je to pořád jedno a to samé, děs a bída: Buď si pořád hrajeme na tom svojem písečku tragikomiky, které nikde ve světě stejně nerozumí (i já jí už přestávám rozumět), nebo se topíme v neustálých variacích na komunistickou minulost, pořád omílané téma, které po Hřebejkových Pelíšcích stejně už nikdo nepřekoná, a naposledy se snažíme napodobovat zahraniční tvůrce, kterým však samozřejmě zatím nesaháme ani po paty. Non Plus Ultras je prezentován coby The Football Factory z českého prostředí (pokud jsem to tedy správně pochopila), pouličních bitek a vůbec fotbalového fandovství se však jen velice poskrovnu dočkáte. O tom však žádná, nikdo není taky pořád zvědavý na partu namachrovaných týpků, jejichž zálibou je rozbít všechny obličeje v zorném poli. Nemám žádné námitky na příběh, který má tohle všechno jenom jako skoro neviditelné pozadí a soustředí se spíše na životy samotných protagonistů, problém Non Plus Ultras je, že film však žádný PŘÍBĚH nemá. Pokud ano, tak je to jen jakási směska podivných portrétů, nesmyslných prvků, které ve filmu takřka postrádají motiv. Během sledování mi v mysli vytanula taková spousta otázek, na které mi však vůbec nikdo ani v závěru nedal odpověď (Co má hlavní hrdina za práci, když očividně příjem peněz mu nechybí? Kdo byla tajemná žena, kterou Kaiser v hospodě neváhal hned ojet? Kam se uchýlila rodina hrdinovi tety a strýce, poté co od nich odešli, když dům měli přece zatopený? Odkud se vlastně tak náhle vyjevil Tyčka? atd. atd.) Dále mi nedochází ta výměna vypravěčů na konci; závěr patří Tyčkovi, což by mohlo dávat zdání, že on je hlavním hrdinou filmu, ve filmu samotném má přitom jen pár štěků. Taky nechápu nesmyslný flashforward na začátku. Podle něj by se zase mohlo zdát, že hlavní jádrem filmu bude návštěva UK rowdies, to ovšem také není pravda, vždyť k toliko očekávánému výletu na fotbal s anglány ani nedojde! Samotní věhlasní rowdies jsou zde jenom karikaturou sami sebe; nejenom, že se českému divákovi představí coby polomyslící retardi, kteří chčijou, kde to jen jde, konečná scéna s nimi je tak trapná, jak jen trapná mohla závěrečná scéna s britskými hooligans být! Celkově samozřejmě chválím záměr tvůrců; jsem vděčná za každý nový film, který není o vztahu Vilhelmová - Geislerová - Macháček. U Non plus Ultras to u záměru však i končí. Snad příště... (02.04.2011)

Takových filmů je jako šafránu.Rozhodně se tenhle film nedá srovnávat s filmem Proč?? ale rozhodně to není špatnej film.Při sledování sem se fakt vžil do kůzě těhle fandů.Fandění a to jejich zlobení prostě k fotbalu dnešní doby patří,tihle kluci jezdí po republice a sou ochotni za svůj klub při rvačkách s jinými fandy položit život ( kolikrát i rvačky s policajty ) (30.01.2008)

Režisér zachraňuje hodně, ale fakt, že scénář není nic moc, zakrýt nedokáže. Jediná postava (skvěle zahraná Davidem Novotným) a spousta figurek, které jsou často zajímavé i dobře zahrané, občas ovšem i přesto pro celek zbytečné. Pár dobrých hlášek a dravý soundtrack film nespasí. Navíc je i zbytečně zdvojený komentář, zvláště když Tyčka Vladimíra Dlouhého dostane smysl až v samém závěru. Celkové skóre je tentokrát plichta, neboli 50%. (26.08.2004)

Jako mnozí ostatní jsem nebyl úplně schopný film žánrově zařadit a odhalit důvod, smysl či pointu. Hlavně jsem vůbec nepochopil, proč byla do děje zakomponována postava v podání Vladimíra Dlouhého. Musím ale přičíst k dobru pár povedených momentů, mezi něž tradičně patří skeče sehrané dvojky Kaiser-Lábus. (02.02.2015)