Jak se mele babí hněv

"Teda je tohle možný ?? Tři sta let straším, tři sta let pepřím, ale tohle jsem ještě neviděl !!" ;) Nechápu, proč se teta Janžurka tak hrozně divila, co že se to tý kobře Dádě Patrasový na tý kostelní myši Miloňovi Trávníčkovi tolik líbilo, když jí nakonec stejně ulovil ten poslední krasavec, od kterýho by to jeden (ne)čekal.. A na co, že jí údajně ulovil ?? Že jí doma všecko sežral !! Viď, Felixi ?! ;) Celkově Jak se mele babí hněv vypadá jako poměrně slabá, zaokrouhlovaná tradičně nahoru, záležitost Libušky Koutné plná otravného pitvoření se skřehotajícím Krampolem, zato Pepou Dvořákem ve fantastické masce.. Tentokrát překvapivě ne ve vodnické ovšem.. (03.07.2015)

Josef Dvořák hrál perfektní strašidlo. Měl hodně zvláštní a zároveň velmi jednoduchou masku a všechno a všechny okolo zasypával velkou dávkou pepře. Myslím, že se v té roli moc pěkně vyřádil. Patraska mi s tím špičatým čepečkem připomínala Holanďanku. Pořád jsem čekala, kdy bude nabízet lahodný čerstvý sýr. V davu dětí, které poslouchají Krampola se objevuje i dcera Ivy Janžurové, v jedné scéně drží v náruči psa. Tahle pohádka mě hodně baví. (28.09.2011)

Není mi jasné, proč má tato výborná pohádka tak nízké hodnocení, když obsahuje vše, co by správná pohádka měla mít; skvělé herce, parádní příběh a pěkné písničky. A když vezmu v potaz, že byla vyrobena za minimální náklady a pouze za pomoci dekorací, jak je tomu u všech hodinových pohádek, tak je to jasně na plný počet bodíků. Pepa Dvořák jako strašidlo je opravdu nádherný a ten nos s brýlemi mu fakt slušel :-) . Pavel Trávníček je také roztomilý (tentokrát chasník) jako vždy ;-) . (23.01.2010)

Československá televizní nesložitá pohádka, jež diváka přivádí na hrad Bedrník, kde žije paní Voršila (I. Janžurová), její půvabná neteř panna Amálka a strašidlo Peprník. V roli hradního strašidla Peprníka se ve své nejoblíbenější póze představil J. Dvořák, jenž údajně před tři sta lety svému pánovi příliš opepřil jídlo. Na hrad se sjíždějí nápadníci (např. mimořádně roztržitý P. Zedníček) krásné Amálky (D. Patrasová) a Peprník je vždy spolehlivě vyžene, dokud se neobjeví neznámý pocestný jménem Miloň, mezi nímž a Amálkou vznikne citové pouto. Oblíbený pohádkový princ P. Trávníček v roli Miloně nedostal mnoho prostoru, většinu času v této nedlouhé pohádce tráví hubičkováním černovlasé krasavice. Jakoby mimo scénu v pohádce též figuruje jarmareční zpěvák a vypravěč v jedné osobě, a tímto netypickým, ale zábavným projevem se prezentoval J. Krampol. V nepříliš zdařilém závěru se ke slovu dostává podivný kouzelný mlýn (odtud zřejmě název díla paní Koutné), jenž dokáže zdokonalovat lidský charakter a vizáž, ovšem pouze u něžného pohlaví, s muži si dle Peprníka neumí poradit. Závěr velmi odpočinkové pohádky se dle mého názoru nepovedl, jak by se očekávalo, působí zmateně a nepromyšleně, pohádka je také rychle ukončena, aniž by došlo k nějaké výraznější zápletce či snad boji o ruku vyvolené. V onom roce dokázala známá pohádková režisérka L. Koutná natočit o poznání zajímavější díla, a proto i přes výborné herecké obsazení převládá z Babího hněvu (rozuměj Voršilina hněvu) rozpačitý pocit, především kvůli odbytému závěru. (15.09.2016)

"Každý, kdo se na hrad vetře, pozná hořkost mého pepře. V nose štípe, o očích pálí, pepřím, abyste se báli..." Josef Dvořák v roli strašidla Peprníka je naprosto k popukání. Celkově hodně veselá pohádka byť možná s trošku prostším dějem. U pohádky, v níž má důležitou roli pouťová písnička (Jiřího Krampola), mi to ale zas tak moc nevadilo. (20.08.2023)