Godzilla Minus One

Druhá světová válka skončila, Japonsko ale ještě ani zdaleka nemá vyhráno. K jeho břehům se totiž blíží gigantické monstrum. Povede se ho zastavit, nebo zdecimovaná země padne na úplné dno? Godzilla Minus One je přehlídka skvěle vypadající destrukce, funkčního patosu a lehce přehnaného japonského herectví. Dohromady je to však i pro Evropana bez problémů ukoukatelná podívaná, jejíž tvůrci mají dost nadšení, nápadů i úcty k původním filmům, abyste se v kině ty dvě hodiny skvěle bavili. (02.12.2023)

Od tohoto týmu by se mohli učit všichni v Hollywoodu. S rozpočtem kolem 11-15 mega dokázali stvořit něco tak uvěřitelného (a byli po zásluze odměněni Oscarem za VFX), že by mohla ta letošní americká s rozpočtem 135 mega jen suše závidět. Mocně doufám, že Godzilla -1 po velkém úspěchu zažehne novou sérii, která pokryje celou historii japonské Godzilly a bude tu s námi ještě pěkně dlouho, protože vidět velký film v takovémhle balení je v té záplavě studiových "hangárových" filmů skutečně osvěžující. Navíc to není jen o samotném legendárním monstru, ale ždímou se tu emoce jedna báseň a ačkoliv jsem pár logických lapsů zaznamenal, je to jen kapka radioaktivity v královském moři. Doufám, že za pár let znovu a tentokrát už i v kině. (15.05.2024)

Zajímavý návrat ke kořenům Godzilly v čistě japonském blockbusterovém kaiju stylu, a zároveň podvratná alegorie o válce a traumatech z jaderné hrozby, která adekvátně pracuje s rozpočtem v rámci meta-žánrových prvků katastrofického filmu. Tak akorát epický, a zároveň tak akorát komorní a skličující. (04.05.2024)

„Oceán patosu, dáme si do nosu!“ Při vší úctě k japonskému válečnému traumatu i k faktu, že Godzilla je jejich národní klenot, tento způsob ještěrky zdá se mi poněkud nešťastným. Moře patosu, dějové zvraty podle hollywoodského mustru a hrdina Koichi jako neusmrtitelný klikař. OKÉNKO S KLIKOU: [][] Co všechno přežil? ≈≈ Pilotování letadla kamikaze v poslední den války. ≈≈ Jako jediný přežil útok Godzilly na ostrov Odo. ≈≈ Jen o fous unikl její tlamě při zničení lodi Kainshinmaru u souostroví Ogasavara. ≈≈ Sandál mu nerozhodil ani blízký výbuch atomovky, jadernou ještěrkou z kloaky vyvržené na město Ginza. ≈≈ Rozdýchal i druhou sebevražednou misi v kokpitu letadla, při finálním souboji s obludou. ≈≈ Suma sumárum, přežil 2x své kamikaze a 4x útok Godzilly! Ten by přežil snad i harakiri. [][] Pobavila i nelogičnost scény s freonem, bublajícím ještěrce pod zadkem. Ona čouhá z vody po pás i s panděrem, jak stojí na zadních, čili pod ní je očividně mělčina, žádných 1500 m hloubky! Tři hvězdy za scény poválečného zmaru a beznaděje, mezi chatrčemi z materiálů co dům v ruinách dal. (07.02.2024)

Godzilla-1.0 obsahuje jednu zásadní scénáristickou kvalitu, kerá film povyšuje přinejmenším nad všechny ostatní Godzilly, ale dost možná i další velké blockbustery letošního roku. Pokud byste si odmysleli titulní monstrum, ten film by pravděpodobně stále fungoval - emočně, jako sociální drama nebo prostě film o japonském vyrovnání se s traumatem druhé světové války. Tak moc dobré to je. A když se na těch pár okamžiků objeví Godzilla, je to už jen (naprosto drtivá) třešnička na dortu. Fantasticky dotažené scény destrukce - strach - trocha cynického humoru - dokořán otevřená pusa. A režisér Jamazaki se toho nebojí. Jeho Godzilla chvílemi působí jako člověk v gumovém obleku a skládá tak poctu nejstarším filmům série. A tak mě uprostřed jedné naprosto wow scény napadlo, jak můžu obdivovat například (letošní) Anatomii pádu a Godzillu -1.0 stejným způsobem? Kde je to rovnítko? Odpověď nemám. Ale asi po milionté jsem byl unešený láskou k filmu a ztemnělému sálu kina. (21.12.2023)