105% alibi

Tak úplně bych netvrdil, že filmaři nebyli nuceni přece jen nevložit něco z dobovosti. Už jen ty fabriky v pozadí, kouřící komíny a v závěru věta kriminalisty Karla Högera: "Někdo na to přijde sám, že si na toho spartaka musí ušetřit a někomu to musíme vysvětlit my." Každopádně se jedná o kriminálku, kde se hlavní podezřelí vytvoří hned na začátku a jdou s námi až do konce, kde nakonec dojde k odhalení vraha. Docela překvapivého nutno dodat. A abych neprozrazoval, kdo je vrah, tak jen dodám, že toho herce v záporné roli člověk moc často nevidí. Za mě je to taková kriminálka, která na konci padesátých let mohla být rozhodně schématičtější a dobovější, ale není, zaplať bůh. Na druhé straně bych se ani nedivil, kdyby u ní někdo usnul. Kriminalisté v padesátých letech neměli moc možností a sám hlavní vyšetřovatel to říká jednomu z podezřelých. "Budeme vás vyslýchat tak dlouho, dokud se něco nedozvíme." A právě na tom je vidět, jak jsou policisté v koncích, že nakonec dojde i k druhé vraždě a oni si neví rady. Spoléhají tedy hlavně na výslechy a na to, co se kde dozví. Pachatel je odhalen v klidném tempíčku stojaté vody. (10.02.2021)

ale ano, podivná dvojice Hoger + Bek docela ladí a všechny tři kusy jsou docela slušné a na tu dobu bez agentů a bez skrývajících se nacistických přisluhovačů, což spolu s vyslanými agenty tvořilo po nějakou dobu 100 % padouchů (jo kulacííí, abych nezapomněl). Asi nejradši mám druhý díl, kde Oldřich Nový vytvořil neobyčejně peknou figuru, ale i tohle se dá vidět. Kdo má rád detektivky, tak tohle je must see. A jen poznámka k jednomu komnentáři mám pocit, že ani tak nešlo o to, že se vyhrálo hodně peněz a dal se koupit Spartak, ale spíše o to, že se jinak auto získat bez dlouhých pořadníků nebo známostí prostě koupit nedalo. (29.03.2017)

(2x) Vynikající záležitost! Startujeme velkolepou éru československé krimi tady a teď...! Již úvodní příhoda v prostředí nočních ulic a zatemnělého býtu doslova rozpoutala úžasně ponurou atmosféru, místy s prvky filmu noir, a až na pár odlehčení vydržela až do konce filmu. Vzhledem k roku vzniku se mezi příslušníky VB místy ještě hodně "soudruhuje", ale u tohohle oslovení veškerá přítomnost komunismu na pozadí snímku končí. Film rozpléta především síť vztahů, kde důležitou roli hraje i svědomí zadržených postav a řeší výlučně nepolitickou kriminalitu s výrazným důrazem na problematiku světa mladých lidí /více rozvinutou v Krejčíkově filmu Probuzení ze stejného roku/. Vedle atmosféry a napětí držící pozornost od začátku do konce patří mezi hlavní tahy filmu Karel Höger v roli kriminalisty-kapitána Tůmy, vytvářejícího spolu s Josefem Bekem coby nadporučíkem Líbalem v podstatě první "seriálovou" detektivní dvojici v našich končinách (viz. pokračování Kde alibi nestačí a Alibi na vodě). Přidanou hodnotou pro mě nejsou s odstupem času ani tak Menšík s Vinklářem, jako spíše zajímavá ukázky kriminalistiky při projekci dokumentárních fotografií v promítacím sálu :o) Úžasné! Závěreční odhalení vraha za doprovodu gradující orchestrální skladby je rovněž geniální! Vladimír Čech byl tvůrcem, který natočil víc průměrných, režimu hodně poplatných až bizarních snímků, točil žánry všeho druhu a kvalita jeho filmů vždy hodně záležela na aktuálním politicko-společenském pozadí... několik filmů (mimo jiné ze stejného roku psychologické drama První a poslední a z dalšího roku historické Pochodně, obě s opět zajímavou ponurou atmosférou) ale rozhodně dokazují jeho režisérsky talent. (95%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (25.07.2018)

Být tam jen Karel Höger, bylo by to možná za ****, ale Bek to snižuje. České detektivky těchhle let mne berou i bez ohledu na socialistická morální a jiná témata. Odmysleme si to a máme Maigreta jak vyšitého. Höger hrál s noblesou, kterou vládl málokterý herec nejen tehdejší, ale zejména současné doby, jeho čeština byla kultivovaná a libozvučná, hlas neopakovatelný. On i ty Tůmy a jim podobné pozvedl na umění. A moc se mi líbil Lackovič, sedělo mu to jak ulité. (04.06.2008)

Zvláštní kombinace kriminálky (kdy jakoby víme, kdo je vrah) a detektivky (to, když zjistíme, že vraha vůbec netušíme). S několika vtipnými dialogy mezi Högerem a Bekem, když už odezní menší napínák z úvodní části. Skvěle se povedlo film zařadit do hornického města (Kralův Dvůr dnes už bez komínů a těžebních věží, ale také část Hradce Králové) a jakoby jeho okolí (zvláště přehrada s chatou a převozníkem). Herecky velmi na výši - například Eduard Kohout na naprosto minimálním prostoru dokáže vystihnout skutečnou tragédii účetního a celého jeho života. Potěšily mne hvězdy čs. filmů 30. let - jak Eman Fiala, tak především ve větší roli František Vnouček, kterého známe nejspíše jako spravedlivého mladého učitele z Cesty do hlubin študákovy duše. Překvapilo mne, jak nádhernou dívkou je Štěpánková, které stačilo hrát velkýma, rádoby naivníma očima. A dokonce i Menšík se zde krotí a svou roli sice pojal ve světákovském stylu, ale velmi uvěřitelně. Samotné vyšetřování připomíná precizní vyšetřování jako ze současného seriálu Případů 1. oddělení, žádné unáhlené hypotézy ani intuice, ale poctivá práce a skládání střípků. Divák v každé chvíli ví přesně to, co vědí i vyšetřovatelé. Líbilo se mi i zatčení s těmi jazzovými rytmy na pozadí a bubnem. Nebo poslední Högerova hláška: "A máme po detektivce." Oba mladíci, zahraní překvapivě ne tak jistým Lackovičem a poněkud civilnějším a uvěřitelnějším Vinklářem, nakonec mají stanout před lidovým soudem, a možná je škoda, že nevíme, jak dopadl - za podobné prohřešky proti socialistickému myšlení a řádu se posílalo i do uranových dolů. (30.11.2018)