Režie:
J.A. BayonaKamera:
Pedro LuqueHudba:
Michael GiacchinoHrají:
Enzo Vogrincic, Matías Recalt, Agustín Pardella, Rafael Federman, Esteban Bigliardi, Alfonsina Carrocio, Paula Baldini, Rogelio Gracia, Pablo Vierci (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Po havárii letadla v odlehlém srdci jihoamerických And musí pasažéři, kteří se štěstím přežili, spojit síly a spolehnout se jeden na druhého, aby se dostali zase domů. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (276)
Po pravdě si původní film z roku 1993 sice vybavuju a před projekcí Bratrstva mi přímo naskočily i některé scény, ale netroufl bych si říct, která z adaptací je lepší. Tady jsem si "užil" nervydrásající a ve finále dojemný a obdiv vyvolávající příběh o lidské vůli po životě. Bayona pak sympaticky nikoho z přeživších nestaví nad druhé a celé svědectví tak má mnohem autentičtější obrysy. Nezabředává se ani do laciného dobrodružství ani do artové těžkopádnosti, na diváka pak tedy díkybohu nečekají dvě a půl hodiny emmerichovské bombastičnosti nebo tarkovského prudy, ale strávíte čas s (ne)příjemným lidským příběhem, kde by si každý z nás dokázal představit i sám sebe. ()
Kdo viděl Přežít, které loni oslavilo kulatou třicítku, toho nemůže Sněžné bratrstvo ničím překvapit. Přesto je to ale podstatně lepší film. Jednak technická stránka je samozřejmě lepší, ale hlavní plusy jsou v atmosféře celého snímku. Ten je podstatně intenzivnější a drsnější než jeho starší sourozenec a už ze samotného pádu letadla mi nebylo úplně dobře…70% ()
„Pablo byl dobrý chlap. Diego je naprosto nechutný. Pedro je fešák xežrání.“ Tyto věty mohou v kontextu této předělávky filmu Přežít o světově asi nejproslulejší partičce lidožroutů opět nabývat zcela nových a neotřelých významů. Z technického hlediska je to samozřejmě předělávka modernější, exekučně hezčí, jazykově autentičtější, a i kulinářsky mnohem pestřejší a odvážnější. V roce 1993 si američtí kluci po dvouhodinové etické filipice jen ke konci decentně ukrojili podměrečný stejk z trenéra. To tahle skupinka Hispánců jako poleno je mnohem víc při chuti, všichni žerou, až se jim dělají boule za ušima, ohlodávaj kosti, základní kodexová hamletovská otázka tu místo „Žrát či nežrat?“ zní spíše jestli „Se zelím či se šípkovou omáčkou?“ a kluci dozajista značně gastronomicky odlehčili čilým čilským záchranářům v tahání těžkých pytlů s obětmi havárie. Nasraně druhé bych ale Bajóně napálil tak minimálně třicet minut až do konce zápasu za zdržování! Je nade vši pochybnost prokázáno, že taková kohorta andských ztroskotanců může maximálně tak mrznout, plahočit se po horách, sem tam se odkopávat z laviny nebo si dělat tatarák z lidské svíčkové. Na což vyčerpávajícím způsobem audiovizuálně bohatě stačí řekněme takových sto, maximálně ještě jakž takž prdelfrendly sto dvacet minut i s kecama. Je rovněž zřejmé, že takový průměrný traumatizovaný uruguayský ragbista sedmdesátých let minulého století, byť s kompulzivním pocitem, že má co říct, rozhodně nebyl žádný Emanuel Cunt. Čili navatit to na dvě a půl hodiny doslova úmorným pičoidním blábolením, je dost krutým prohřeškem jak proti divácké trpělivosti, tak proti sysluplné rétorice, a dalo se to dramaticky i obsahově zvládnout mnohem rychleji a chytřeji. A v neposlední řadě velmi rozhořčeně vytýkám Bolševizi, že půlka letadla nebyla teplá, ta druhá ebenově černá a pilot se nejmenoval Milada. Holt si pokrytečtí zmrdi účelovým kurvením reality i historie vyskakují jen na již kulantně vypláchlé anglosráčské a eurodementní stádečko, protože pěkných pár stovek miliónů konzervativních latinských Američanů rušících předplatné by jim udělalo solidní čáru přes rozpočet na to tolik korektní budování komunismu. ()
Těch 140 minut oteče jak voda. J.A. Bayona ovládá řemeslo a žánrová pravidla, a má v ruce silný skutečný příběh. Nezdržuje se v prologu ani v letícím letadle a své postavy háže do sněhového pekla co nejdříve. Až tam je poznáváme. Vzájemné zpovědi pocitů v zoufalé situaci fungují a rostoucí počet průběžně umírajících přidává na dramatičnosti. Kanibalismus je podaný decentně a šokuje především tím, jak dlouho na něm hrdinové příběhu museli fungovat. A jak si na něj zvykli. Dobří herci a působivé uzavření filmu s myšlenkami mezi řádky. Výtku mám pouze k práci s orientací při střihu některých záběrů zkoumání horské oblasti kolem letadla. ()
Americká verzia sa mi páčila viac. Možno kvôli hereckému obsadeniu alebo proste celkovo tam boli postavy výraznejšie a získali si ma natoľko, aby som im držal palce. Tu sa mi všetci plietli a boli mi ukradnutí. Jak to odpadne som už vedel vďaka minulej verzii, takže to pre mňa nebolo ani napínavé. K tomu to má brutálne prestrelenú stopáž a často sa tam nič nedeje. Lepšie je natočený len samotný pád lietadla, ktorý je podaný brutálnejšie. Celkovo som sa ale dosť nudil a tretiu hviezdu dávam len za príbeh, ktorý je sám o sebe silný. 5/10. ()
Galerie (32)
Photo © Netflix
Zajímavosti (22)
- Bayona sa snažil, aby si každý z hercov nadviazal puto s osobou, ktorú hrá, alebo s jeho rodinou. Toto puto sa počas nakrúcania udržiavalo, takže ak mali herci otázky, kedykoľvek mohli kontaktovať postavu alebo jej najbližšiu osobu. Herec Enzo Vogrincic, ktorý hrá Numu Turcattiho, porozprával, ako mu Turcattiho najbližší pomohli so stvárnením postavy: "Boli sme na prehliadke jeho domu, kde žil Numa, a bratia mi na každom mieste rozprávali všetko, čo si o ňom pamätali. Stretol som priateľov Numu, ktorí mi o ňom rozprávali, o svojich zážitkoch, a zistil som, že s každým, s kým som o Numovi hovoril, ho opísal ako výnimočnú osobu. Tieto príbehy mi o ňom poskytli dôležité informácie.“ (Arsenal83)
- Tento film se zabývá následky záchrany přeživších podrobněji než film z roku 1993. Není zde však zachycena reakce veřejnosti na zprávu o kanibalismu, když se nakonec provalí. Přeživší si tento detail nechávali pro sebe tak dlouho, jak jen mohli, a mluvili o něm pouze se svými rodinami. Veřejnost se dozvěděla, že jedli zásoby z letadla a rostlinnou hmotu nalezenou v horách. Jakmile se to rozkřiklo, uspořádali přeživší jednu tiskovou konferenci, kde o této záležitosti diskutovali. Předvídatelně se našla veřejnost, která byla zděšena, a podnítilo to mnoho debat na téma morálky v situaci přežití. (Johnny.ARN)
- Film sa natáčal v Montevideu (Uruguaj), v Andách (Čile, Argentína) a Sierra Nevade (Španielsko). Natáčanie trvalo od januára do júla 2022. Natáčalo sa aj na skutočných miestach havárie, kde počasie bolo ideálne na dané podmienky, no v Španielsku v pohorí Sierra Nevada, kde prebiehalo hlavné natáčanie, bola produkcia sťažená nedostatkom snehu a saharskou vzduchovou vrstvou, ktorá pokrývala hory v oranžovej farbe. (Arsenal83)
Reklama