Bylo čtvrt a bude půl

♫ "Bylo čtvrt, a už je půl, a já sám jak v plotě kůl, pod tvým oknem stojím dál, tak jako denně jsem tu stál a budu čekat dál a dál." Příběh o tom, že "zhasli jiní, zhasneš taky", je možná docela jednoduchý, ale ty písničky! Kromě té titulní, která je vskutku chytlavá (s Neckářem vážně hitovka) mě tam zaujala jedna, která jako by svým hudebním jazykem "z oka vypadla" hudbě z televizní Popelky.  Možná je pravda, že "to není žádný umění, imitovat někoho jiného," ale Michaljov v tomto nikoho neimituje, maximálně maličko vykrádá sám sebe :D. Jinak kromě těch písniček jsem si užíval dívat se na krásnou Marii Drahokoupilovou. Vůbec se nedivím, že kvůli ní mladý Michal Pavlata "drží čestnou stráž" a čeká až mu "za záclonou dá tajné znamení".     (20.02.2022)

Hudební film z osmašedesátého roku s Michalem Pavlatou v hlavní roli, v písních nahrazeného Vaškem Neckářem. Protože děj je velmi chudý, tak jsou písničky ten hlavní důvod proč se na film podívat. Ještě dlouho mi v hlavě znělo "Bylo čtvrt a bude půl..." Skvělé sólo má i představitel vedoucího kapely a zároveň autor hudby celého filmu Angelo Michailov v parodii na Louise Armstronga "Moskevské večery". To je opravdu zážitek. A Marii Drahokoupilové to tenkrát opravdu slušelo... Podle mě 70% (27.05.2009)

Název filmu – verš z písňového textu – věrně vystihuje jeho hlavní nedostatek: necelistvost, která není ani romantickým torzem ani účelně vystaveným fragmentem, ale jen planou snahou obsáhnout vše. Rozehrává se toho až přespříliš, aniž by to však spoluutvářelo celkový tvar: doba, lidé, mravnost, zábava se předkládají v epizodkách a skečích, mizejících v prázdnu klopotně prchavých obrazů... Vše se přitom otravně zdvíhaným prstem těch poučenějších v koloběhu provinční zábavy i „mistrů z Prahy“ mění v bezživotná schémata. A tak tedy snímek místy okouzluje dobovým koloritem - všedností podbarvenou donekonečna se opakujícími písněmi -, pod jehož postupnou tíží trne příběh, rovněž v dílčích pasážích zasahující, v okázalou moralitu, zesílenou strašlivým „herectvím“ páně Pavlaty. Snad by bývalo bylo vhodnější obsadit tuto roli nějakým skutečným amatérem, jimiž svět malých divadel šedesátých let oplýval (a byla mezi nimi řada schopných), a nebylo by pak ani nutné předabovat toto nevěrohodné pískle k němu zcela nepřiléhavým slavným hlasem Václava Neckáře (jenž by tuto úlohu jistě také zvládl). Na druhou stranu bych vyzdvihl Michajlova, jenž je z celého severního „Apolla“ nejpřesvědčivější. I dík svým nedostatkům věrná stopa po jedné "zlaté" epoše. (01.08.2014)

Film jsem si svého času pustil několikrát, nyní už bych u něho asi nevydržel. Je to taková "hra na soutěž superstar" koncem 60. let. Pro M. Pavlatu životní role, a pěkné kouknout se jak tehdy vypadal i Angelo Michajlov, jehož hudbu má stále dost lidí v oblibě a pouští si ji pro zpříjemnění všedního dne. (05.06.2011)

Pozor, budú spoilery. Ktosi tu píše, že ešte dlho po pozretí mu v hlave znelo: "bylo čtvrt a bude.." Hej aj mne, no túto pieseň som po skončení filmu úprimne znenávidel. A vlastne celý jalový film, ukazujúci akýsi socialistický konkurz a cestu k vysneným métam robotníka, ktorý spevom spyšnie ako páv. Napokon sa s pokorou vracia späť k mašine, za súcitného úsmevu ostatných. Takéto vtákoviny sa nakrúcali za normalizácie, ale ako vidieť, boli tu prvé lastovičky už v šesdesiatomôsmom. (27.11.2016)