Expres z Norimberka

Tak trošičku nás tady lechtala stará dobrá propagandička, ale já už jsem velkej kluk, takže si řeknu ošklivá propaganda, fuj, lehni a mám klid. Že příběh není moc realný mě příliš nevadí, takových je od všech možných režimů tuny. Daleko více mě mrzelo, že se vyprávění nezaseklo na delší dobu v tom kupé a nepokusilo se tam vyvolat určitou atmosféru podezřívavosti, náznaky tam byly v podobě těch pohledů mladé slečny, ale rychle se to stoplo, škoda. Další kde si příběh mohl nechat víc záležet měla být honička za pachatelem, který utekl z vlaku, nechápu proč se tomu nevěnovala tařka žádná pozornost a trošku přitaženej konec taky nebude patřit mezi delikatesy československýho filmu. Z herců měla největší radost moje bábinka, protože její miláček Pepíče Bek je tady fakt frája až na půdu. Já osobně si nejvíc užíval Jardu Marvana a jeho trable s okýnkem. To známe, to známe, jednou jsem na tom stahovači visel jak opice a okýnko se nehlo ani o píď , pak přišla průvodčí a prej "s dovolením" a jednou rukou ho stáhla. Vedle stály dvě mladý holky a já, ještě vlak ani pořádně nevyjel a už jsem byl ztrapněnej. Jo a za tu narážku na Číhošť hvězda dolů. (27.01.2011)

Musím přiznat, že jako špionážní film se mi to líbilo. Samozřejmě, ten počet špionů na jednu krabičku z Německa je naivně směšný, ale dodržuje to zákony žánru, objeví se i nevinná dívka v nesnázích, až na dr. Sovu, tedy Chudíkovu postavu, nevíme, kdo je kdo, a Beneš jako záporák se snaží, seč může. Do toho skvělé záběry krajiny, vlaku (miluju vlaky) včetně kabiny strojvedoucích, a pak naprosto dokonalé noční záběry Prahy, včetně dnes již neexistujícího holešovického nábřeží v závěru. Za mne slušná a navíc docela krátká podívaná. Jediné, co tady tahá za uši a doslova z toho člověka zamrazí, je ta pitomá replika o Číhošti, fuj tajbl. (24.04.2019)

Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. (28.10.2014)

Tehdy bezpochyby nadmíru přitažlivý špionážní film, za nímž stojí obávaný příslušník StB Kamil Pixa a veskrze průměrný režisér Vladimír Čech. Že jde o prvoplánovou propagandistickou zhůvěřilost, je patrné i bez bližšího ohledání a byla-li k tomuto nízkému účelu zneužita jména a tváře oblíbených herců z předúnorového období (Marvan, Baldová, Filipovský, Boháč, Záhorský, Beneš, Homola a další), svědčí to o zoufalé bezradnosti tvůrců uvěřit vlastním lžím. Zjevné narážky na masovou kriminalizaci duchovních v souvislosti s čihošťským případem pátera Toufara. Pokoutní rejdy západních agentů. Temná minulost váhavšího taxikáře. Gangsteři, upomínající na "krvavý" útěk bratří Mašínů za hranice. Černá skvrna v dějinách českého filmu. (16.09.2012)

Nový film režiséra Vladimíra Čecha mohl být dalším zajímavým pokusem o dobrodružný žánr v našem filmu — o špionážní film se všemi náležitostmi, které tento žánr provázejí — s napětím a prudkými dějovými zvraty. Zůstal však pouze pokusem nepodařeným. Přispěl k tomu jednak příliš radikální sestřih, který činí z filmu, kde záleží na každém detailu, dějovou tříšť, v níž se často divák nevyzná a musí velmi namáhavě rekonstruovat dějové motivy, jednak nedokonalé spojení napínavé formy s ideovým obsahem, který klouže na povrchu v několika laciných frázích. Musilo se to projevit na jednotlivých postavách, které jsou až úzkostlivě černobílé. Bohatá dějová osnova dobrodružného žánru ubírá ovšem do určité míry širší možnosti vykreslení charakterů jednotlivých postav, ale to, co vidíme v tomto filmu, nejsou lidé, ale schemata, která oživují v úloze šachových figurek dějovou osnovu. Lví podíl má na tom i to, že režisér použil některých prvků z amerických detektivek, které ve spojení s ideovým záměrem filmu působí víc než podivně. Vedle toho je do filmu zařazena řada postav, které s hlavní dějovou linií nemají nic společného, jako na př. topič a strojvůdce, a jen ilustrativně vyplňují prázdná dějová místa. A tak i herci, ač se jedna ve většině případů o naše přední herce, nemohli v tomto filmu uspět a ztroskotali na schématech svých postav. Jedinou výjimku tvoří Jaroslav Marvan v roli zlepšovatele Čapka, kterému se podařilo dát své postavě alespoň trochu života a přesvědčivosti. Filmový přehled 13/1954 (03.01.2009)