Režie:
Vladimír ČechKamera:
Josef StřechaHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Ludmila Vendlová, Bohuš Záhorský, Josef Bek, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, František Filipovský, Svatopluk Beneš, Miroslav Homola, Ladislav Boháč (více)Obsahy(1)
Československý umělecký film o boji bezpečnostních orgánu s agenty našich nepřátel. V expresu je přilepena pod sedadlo krabička od cigaret s plány a instrukcemi o zničení jedné z našich přehrad. STB je o celé akci informována a pomocí podvržené krabičky agenty po dramatickém boji polapí. (Filmový přehled)
Recenze (53)
Našinci ve vlaku. Tahle naspeedovaná agitka, řítící se rychlostí Slánského procesu, divákovi nedá ani na okamžik vydechnout díky své podivuhodně krátké stopáži, sevřenosti prostředí a plejádě pevných soudružských úsměvů tehdejší herecké elity. A když se navíc najde čas i na takové libůstky jako bagatelizaci Číhošťského zázraku a jeho stavění na úroveň varietního kouzelnického čísla, člověk si uvědomí, že i Karel Vaš musel tehdy chrochtat blahem. ()
Když blahosklonně přivřete oko nad propagandistickými kecy typu "to ve Svazu (myšleno Sovětském), tam mají to a nebo tohle" a všudypřítomností dokonalých českých agentů, kteří monitorují kdeco a mají pod palcem kdekoho, můžete se i zasmát třeba výbornému Jaroslavu Marvanovi, kterému skvěle sekunduje Zdenka Baldová a do party se k nim hodí i kouzelník Františka Filipovského. Příliš akce od lokomotivy ovládané strojvůdci Vojtou a Deylem ale.nečekejte. ()
Tehdy bezpochyby nadmíru přitažlivý špionážní film, za nímž stojí obávaný příslušník StB Kamil Pixa a veskrze průměrný režisér Vladimír Čech. Že jde o prvoplánovou propagandistickou zhůvěřilost, je patrné i bez bližšího ohledání a byla-li k tomuto nízkému účelu zneužita jména a tváře oblíbených herců z předúnorového období (Marvan, Baldová, Filipovský, Boháč, Záhorský, Beneš, Homola a další), svědčí to o zoufalé bezradnosti tvůrců uvěřit vlastním lžím. Zjevné narážky na masovou kriminalizaci duchovních v souvislosti s čihošťským případem pátera Toufara. Pokoutní rejdy západních agentů. Temná minulost váhavšího taxikáře. Gangsteři, upomínající na "krvavý" útěk bratří Mašínů za hranice. Černá skvrna v dějinách českého filmu. ()
Běda! Imperialistickým buřičům a rozvracečům se zachtělo sabotáže v našem krásném lidovědemokratickém ráji. Ještěže máme uvědomělého úderníka a příležitostného estébáka Pepíka Beka (pětiletka splněna za roky čtyři!). K tomu sovětský zlepšovák ve formě výtahu na ryby v přehradách a máme dokonáno. Úsměvná, nicméně báječná výpověď o době té nejtužší totality. ()
POZOR SPOILERY! V kvalitativně značně nesourodé filmografii V. Čecha představuje "Expres z Norimberka" první ze snímků se špionážní tématikou, ke které se režisér několikrát vrátil - vždy s podobným výsledkem. Z vážně míněného dramatu většinou vznikla nezáživná, za vlasy přitažená historka ("Sedmého dne večer"), v lepším případě dílo tak naivní, že dnešního diváka pobaví alespoň kouzlem nechtěného ("Akce v Istanbulu"). To je ostatně i případ "Expresu"... . V typické stalinské agitce o vševědoucích a všudypřítomných pracovnících Bezpečnosti, s nimiž kontrastuje zoufalé břídilství západních agentů (obzvlášť výživná je v tomto směru rádoby démonická postava Svatopluka Beneše), dojde i na bodré plky anděloidního Jaroslava Marvana, vlastivědně-budovatelské blábolení dvojice Vojta - Deyl, napraveného hříšníka (rozuměj udavače) L. Boháče, uvědomělou učitelku L. Vendlové (která mi k srdci nikdy příliš nepřirostla) a otcovského, moudrého a všemi mastmi mazaného šéfa estébáků Ladislava Chudíka. Zvláštní pozornost zasluhuje postava ztvárněná Josefem Bekem, jenž zde vystupuje (předjímajíc tak úlohu poručíka Líbala z mé oblíbené "alibi" trilogie) v roli fízla - světáka, předobrazu jakéhosi socialistického Jamese Bonda. Svižná, krátká a úžasně blbá taškařice! ()
Galerie (5)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (4)
- Lokomotiva, která táhne vlak z Chebu do Prahy, je stroj 475.1 vyráběný v letech 1947–1950. Mezi železničáři se pro ni vžil titul Šlechtična kvůli elegantním tvarům. Tato parní krasavice byla expedována i do KLDR. Ve filmu se pak střídají dva stroje: 475.176 a 475.118. (Robbi)
- Ačkoliv „Orient Express“ vyjíždí z Norimberka, úvodní scéna byla natočena na 1. koleji tehdy Hlavního nádraží v Praze, pouze byly dodány německé nápisy. (Robbi)
- Závěrečná akční scéna byla natočena na smíchovské straně pod Jiráskovým mostem v Praze. (Robbi)
Reklama