Správná dvojka II

Veľmi dobré "pokračovanie" po 30. tich rokoch skvelého filmu Podivný pár (The Odd Couple - 1968), ktoré síce nemá charakter komornej až divadelnej tragikomédie, ale dokáže opäť dokonale pobaviť rafinovanými dialógmi prestárlej dvojice komediantov. Možno to považovať za nostalgicky poslednú filmovú bodku v hereckej kariére legendárneho tamdemu Lemmon&Matthau :-))) 75% (31.07.2011)

"...Fáá,fáá,fáááá..."Tahle správná dvojka mi zmasírovala bránici tak jako už žádná komedie dlouho ne.Lemmon a Matthau jsou (byli), pro mě vždy zárukou skvělé zábavy.Tomuhle totiž říkám inteligentní humor,protože některé dnešní komedie kdy musíte mít vedle křesla blinkací pytlíky, vážně nemusím.Ale zpátky k filmu.Pro mě to bylo 97 minut záchvatovitého smíchu,kdy jsem se v křeči třikrát sesunula k zemi. (14.10.2014)

"Jak dlouho jsem spal?" "Nevím, nevěděl jsem, že ti to mám stopnout." Tenhle film se u nás vysílá mnohem častěji než první díl a tak jsem ho díky tomu viděl dřív. Naštěstí Vám to nezabrání v chápání děje, protože jediné, co tu zůstává, je skutečnost, že hrdinové spolu kdysi bydleli a nedopadlo to zrovna nejlépe. A zatímco Podivný pár se téměř celý odehrává v Oscarově bytě, tak dvojka je road-movie a možná trochu víc crazy než jednička. Podíl Alana Silvestriho jako skladatele není tak veliký, průvodní melodie je z prvního filmu a je v Americe profláknutá seriálem vzniklého podle prvního filmu. A je trochu symbolické, že zrovna v těchto rolích se Jack a Walther na plátně sešli naposled. (19.05.2007)

Je málo filmov, ktoré môžem vidieť každý mesiac, stále dokola a dokola. A medzi takéto patrí komédia o dvoch dôchodcoch, ktorí sa zhodou okolností vybrali na svadbu svojich detí. Napriek tomu, že obaja sa nemajú v láske, sú tak roztomilí a vtipní, že im dokážete odpustiť všetky nedostatky a prešľapy, ktoré robia v tejto „road movie“. Jack Lemmon a Walter Matthau rozohrali svoju typickú choreografiu a stávajú sa tak nesmrteľnými. (23.07.2011)

Podivný pár mě velmi bavil. Pokračování po 30 letech vypadalo jako celkem zajímavý nápad. Jenom již dle místní galerie je poznat, že hlavní duo citelně zestárlo. Ve fimu se to zpočátku projevuje především na Jacku Lemmovi, který byl v předchozím filmu vskutku skvělý ale tady již působí jako starší pán a tu jeho ďábelskou hypochondrickou povahu jsem mu měl nejdřív už problém věřit. Nakonec jsem si ale zvykl a ve výsledku byla stejně hlavní dvojice hlavním důvodem, proč jsem některé polotrapné epizodky (hlavně opakované střety policíí) dokázal skousknout. Neila Simona považuju za mistra bytových konverzaček ale zde se od krásného komorního pojetí původnímu filně silně odprostil a film jen přeplácal úmělými situacemi ve všelijakých prostředích, ve kterých se vždycky musí stát nějaký průsvih. Jiný model humoru zde snad ani neexistuje a po chvilce to začne působít jak úměle, tak únavně. Ale tak sledovat se to dá a párkrát jsem se stejně upřímně zasmál. Na rozdíl od původního filmu se ale k tomuto už určitě nebudu vracet a klidně si ho nechám v hlavě naprosto vyšumět. (24.08.2020)