Vlkodlak

Tak trochu odvar z Frankensteina, Neviditelného muže a dalších klasik žánru z dílny Universalu. V titulní roli se objevil zajímavý Lon Chaney Jr., a já se často přesvědčoval, že mě "lidské" pasáže baví mnohem víc než ty s maskou vlkodlaka. Pasáže s monstrem tu moc nefungují - nejde z nich skutečně strach ani nedojímá (jako se to dařilo Karloffovy). Na druhou stranu psychická přeměna Chaneyho Larryho Talbota je sehrána moc pěkně a jistě by dala skvělý základ čistě psychologickému filmu, v němž by hrdina byl přesvědčen o svém vlkodlačím prokletí, zatímco by vraždil v normální lidské podobě. (07.02.2010)

Hoci som fanúšikom obdobia i žánru, nemôžem ísť nad 3*. Vlkodlak Georga Waggnera sa lenivo pohybuje v bezpečných klišé, je predvídateľný, nemá čím prekvapiť, rómska predstaviteľka nevie hrať a zamhlené kulisy lesa o rozlohe 20 metrov štvorcových filmu na kúzle nepridajú. Navyše, ani dráma otec/syn snímke nedodáva hlbší rozmer. Klasikou robí tento film snád iba výkon Lona Chaneyho. Keď už nič iné, tak aspoň s väčšou fantáziou napísaný scenár ponúka konkurenčný, o 6 rokov skôr nakrútený Werewolf of London. (18.02.2007)

Dneska jsem dostal obrovskou chuť pustit si nějaký pořádný vlkodlačí film a volba byla jasná. Tuto nestárnoucí klasiku a v mých očích jeden z nejlepších filmů o vlkodlacích si pustím vždy znovu a rád. Lon Chaney Jr. podal opět výborný herecký výkon a společně s Bellou Lugosim jsou vždy zárukou kvality. Mohu jen doporučit. (20.05.2011)

40. roky veľa vody nenamútili pre priaznivcov hororov. Vlkolak je síce kvalitný, ale nie veľmi dobrý. Chaney Jr. a Evelyn Ankers sú zaujímavý párik a Claude Rains ako neústupný legendárnym poverám s charizmou otca dodáva presvedčivosti. Navyše milujem tieto lesné hmlisté dávne exteriéry. Niežeby boli skvelé, ale sa mi jednoducho páčia rovnako ako čiernobiela kamera. Problém vidím v absencii strachu, či krajšieho príbehu, ktorý by povznášal tento nádejný film. (10.06.2013)

Povedený a velmi dobře obsazený horor z válečného období, který jako by válku úplně ignoroval. Jeden z mála hororových zástupců 40. let 20. století působí jako spojník mezi klasickými třicítkami a průlomovými padesátkami. Je zde velmi dobrá hudba i děj, který se stal podnětem k vzniku dalších známých hororů a vcelku zdařilého remaku. Velké plus patří krásným exteriérům v podobě mlžných lesů. Jde o velmi sympatickou podívanou, kterou by si žádný hororový fanoušek neměl nechat ujít. (21.07.2011)