Světla velkoměsta

Ihned na začátku se přiznám, že dosti podobný Cirkus se mi líbil o něco více, ale tím rozhodně nechci ubírat na kráse a blyštivosti Světel velkoměsta. Ve výsledku to není až zase tolik komický film jako jeho (již výše zmíněný) předchůdce, ale u "opilecké scény v restauraci" či u "píšťalkové scény" jsem se vážně od srdce pobavil. Vedle humorných peripetií se zde paralelně objevuje vážná linie, která se více či méně točí kolem slepé květinářky a vztahu Tuláka k ní. No a když to všechno dopadlo, tak jak to nakonec dopadlo, tak mi bylo Tuláka opravdu líto. Zkrátka vysoce kvalitní (a stále ještě němý) Chaplinův film, kterému by se sice dalo něco vytknout, ale ve výsledku jde o slušnou podívanou. (17.10.2011)

Straasne dlho som nevidel ziadny film od Chaplina, naposledy pred par tyzdnami jedine zivotopisny film o nom z roku 1992 s Robertom Downeyom Jr. Svetla velkomesta nielenze patria ku skvelym komediam, ale Chaplin chcel tymto scenarom zobrazit aj spravanie sa ludi voci sebe. Sam ho obdivujem, ze je pod filmom podpisany nielen ako producent, ale aj pod hudbou, ktora bola skvela a sadla do vsetkych scen. Urcite si rad pozriem aj DIKTATORA (1940) alebo KID (1921) a mnohe dalsie. Boxerske sceny, vecierky s milionarom a mnohe dalsie nemali chybu, nemam tomuto filmu co vytknut. Proste super... 03.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Tulák) +++ Virginia Cherrill - (Slepé dievča) +++ Florence Lee - (Stará mama slepého dievčaťa) +++ Harry Myers - (Milionár) +++ Al Ernest Garcia - (Milionárov sluha) +++ Hank Mann - (Profesionálny boxer) +++ T.S. Alexander - (Doktor) +++ Produkcia a hudba: Charles Chaplin +++ (03.12.2009)

Film není sice propastně špatný, ale mnoho Chaplinových kousků mě oslovilo mnohem více. Vtipný film není prakticky vůbec. Koukatelný se zájmem je snad pouze boxerský truel. Navíc si zde Chaplin zvolil ošklivou spoluherečku, na což v jeho filmech nejsem zvyklý. Omlouvám se otci kinematografie, ale více než jednu z toho prostě nelze vyždímat. Asi v polovině na mě navíc dolehl spánek. (09.01.2013)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

Nechci být označen za bezmozkového imbecila, že si dovolím filmu s panem Chaplinem dát tak nízké hodnocení, ale tohle mi holt nesedlo. Jasně, je to víceméně tím, že jsem odkojen na "mluvících" filmech a touhle Chaplinovskou grotesní érou jsem těžce nepolíben a proto mi tohle bohužel nic neříká. Ovšem takový Kid (1921) byl pro mne příjemným překvapením, ale se Světly velkoměsta jsem takové nadšení nesdílel. Tohle mě paradoxně nudilo od začátku do konce. (27.07.2017)