Světla velkoměsta

Někdy vtipný,někdy nostalgický až posmutnělý,každopádně kvalitní film,který dokazuje,že Chaplin je nadčasový.Vynikající boxerská scéna,excentrický milionář a slepá květinářka jsou skvělí,ale najdou se i slabší momenty a musím přiznat,že z mistrů grotesky v raných letech kinematografie je mi Harold Lloyd malinko bližší.Přesto velmi fajn. 75 % (02.07.2012)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

City Lights je snímek natočený na truc zvukovému filmu, jemuž Charlie Chaplin nedával velkou budoucnost. Zmýlil se a buďme za to rádi. Přesto nám však němá éra zanechala řadu skvostných děl. Světla velkoměsta jsou hodně dobrá chaplinovka, kultovní záležitost, která kdyby měla o 10-15 minut méně, bylo by to u mě na 5*. Takto se tu občas objevují nudnější pasáže, ovšem svým námětem, svoji myšlenkou, je tento Chaplinův snímek stojící na pomezí grotesky a romantického dramatu vynikající a místy má tendenci být emotivní. Tak jako vždy, tak i zde Charlie předvádí perfektní herecký výkon za tónů parádní hudby, scény jsou nápadité a často komické, jak jsme u grotesek z tohoto období zvyklí. (25.01.2015)

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Charlie Chaplin opět prokazuje neskutečnou nápaditost, co se do struktury a návaznosti jednotlivých scének týká. Navíc nám dokazuje, že i při komedii jde také o děj, a tak vytvořil celkem zajímavé postavy, tedy samozřejmě kromě té své klasické - Tuláka. Excentrický milionář je výborný a slepá květinářka krásně dojemná. Opět film, který funguje ve všech svých momentech. (22.07.2014)