Hasta el viento tiene miedo

Po mexickém dívčím internátě brouzdá duch mrtvé studentky a s nejasnými úmysly se čas od času - noc od noci - zjeví někomu ze současného osazenstva. Na první pohled nevypadá Haste el viento tiene miedo jako něco, co bych musel za každou cenu vidět, silné hodnocení mě ale přesvědčilo - a dobře jsem udělal, že jsem se přesvědčit nechal. Vyloženě hororových momentů ve filmu není k nalezení mnoho, atmosféra je ale po celou dobu silná. Existuje i remake, který jsem zatím neviděl. Horror movie of the year (15.09.2010)

Studentky internátní školy jsou konfrontovány s přízrakem své předchůdkyně, který v nočních můrách terorizuje jednu z nich. Postupně však v jeho existenci uvěří všechny... Mexická duchařina režiséra Carlose Enriqua Taboada z roku 1968 má všechno, co by podobný snímek měl obsahovat. Jejím nejsilnějším prvkem je bezesporu úchvatná atmosféra plná poletujícího listí, poryvů větru a temných koutů. Na takovýhle film narazíte jednou za dlouhý čas a vůbec nevadí, že příběh sám je celkem jednoduchý a předvídatelný. (23.07.2009)

Já musím souhlasit s předchozími komentáři. Tento film mě opravdu dostal a mně doposud neznámý režisér Carlos Enrique Taboada stojí rozhodně za bližší prozkoumání. Film je bez debat mistrovským dílem ve svém žánru v mexické kinematografii nejen oné dekády, téměř bez slabin, všechno tu klape na jedničku, má svůj styl, jedinečnou strašidelnou gothic atmosféru (všechny ty podivné zvukové efekty a ozvěny, rušivé sny, nečekané, děsivé a památné momenty, temná zákoutí internátní školy a brilantní hudbu), velmi propracovaný děj, po vizuální stránce také paráda. Mexická kinematografie a vůbec celý jejich filmový průmysl se v té době může pyšnit sérií filmů s maskovaným silákem Santem spolu s jinými mexickými zápasníky, který bojoval proti zombíkům, dále by to byli různí draculové a šílení doktoři. Tento film však přišel bez všech těchto šílenců, s ne tolik propracovanými a de facto s vůbec nekrvavými speciálními efekty a vida, ono to vyšlo a zafungovalo. Jsou tu pasáže, kdy ani nedýcháte a kdy jen tápete, nevyplatí se přijít pozdě, konec je sice trochu klišácký, ale prvních cca 50 minut je jedinečných, najde se tu dost sekvencí, při kterých ve vás doslova zamrazí v těle, např. to snové noční volání Claaaaaaudiáá rozléhající se po celé školní budově, nebo třeba obrysy oné dívky ve strašidelné zvonové věži, které jednotlivé žačky a dvě jejich vychovatelky postupně zahlédnou. Tato nestárnoucí mexická duchařina je jednoduše mistrovské dílo a pokud máte rádi takovéto filmy, mohu doporučit ještě podobně laděnou španělskou pecku "Residencia, La", u které jsem až doposud myslel, že je jedinečná a ejhle, ona je o rok starší! (23.09.2010)

Taboada s jedním ze svých prvních hororových zářezů. Ve většině dílech snoubí gotické prvky s těmi duchařskými a do toho často mění jak prostředí, tak původce zla (černý kocour v Más negro que la noche, podivná socha v El Libro de piedra). Příběh, jako u většiny režisérových dalších snímků, je opět jednoduchý a dost rozvláčný, ale možná právě v tom tkví jeho síla. Stačí si vzpomenout na podzimní atmosféru a noční vycházky internátem, v jehož chodbách se nese naléhavé volání. Mezi vrcholy filmu pak jasně patří scéna v kostelní věži. Na remake se chystám co nevidět. (03.04.2012)

Příjemný duchařský horror funguje asi proto, že je už postarší. Pohledná ředitelka se svojí neméně pohlednou pomocnicí vedou internátní školu, která ukrývá temné tajemství. Film sází především na atmosféru - klasická strašidelná hudba, klouzavá kamera, noční scény se skučícím větrem, zmítanými větvemi a poletujícím listím. Sova, stíny a zhasínající světla. Zámek do zapovězené věže kdosi neznámý stále odemyká. Výrazně lepší než průměrná La Residencia. Zhlédnuto v rámci výzvy od petera12, díky (13.11.2015)

Duchařina z dívčího internátu, která se pomalu rozjíždí, ale na konci už se mlže pochlubit slušnou atmosférou. Nejde o nijak extra děsivý film, takže za mě jen průměr, navíc můžu doporučit mnohem lepší Residenci, která se odehrává ve stejném prostředí. 60% (31.12.2013)

Výborný mysteriózní kousek, který si nezakládá zrovna na hororových momentech, ale na perfektní atmosféře, která mi hodně připomínala vynikající španělský kousek La Residencia... Hororovým fandům, kteří neulítavají jen na hektolitrch krve a tunách střev, musím tenhle kousek vřele doporučit... (22.02.2011)

Hasta el viento tiene miedo je velmi řemeslně dobře zvládnutý malý horrorový klenot, který dle mého názoru krásně navazuje na italskou školu Maria Bavy. Režisér Taboada velice chytře využívá gotického horroru, jen se starý hrad vyměnil za internátní školu. Tuto myšlenku pak k dokonaslosti spolu s využitím gialla žánru dovedl Narciso Ibáñez Serrador. Ale vraťme se zpět k Hasta el viento tiene miedo. Příběh rozebírat nijak nebudu, to už udělali jiní. Spíše bych zmínil atmosféru, která se rozhodně povedla. Ze začátku je taková naivní, jak to u starších horrorů bývá a vydatně podporovaná pěknými babami :-). Později přichází i mysteriozní a horrorová atmoška, ale musím říct, že byla slabší než Más negro que la noche. Celkově za 3,5*.A ač mexická horrorová škola není vůbec známá, díky režisérovi Taboadovi se do ní určitě ještě vrátím. (17.12.2011)

Jednoduchý duchařský příběh “Dokonce i vítr má strach” se odehrává v dívčí internátní škole ve 20. století, ale nese současně známky tzv. gotického hororu, typického spíše pro lokace a období 19. století (tajemná věž v zahradě, noční vize, skučení větru aj.). Byl jsem příjemně překvapen uměleckou úrovní, v níž je vybudována atmosféra napětí a tajemna tohoto jinak velmi prostého scénáře. Hororový prvek je navíc okořeněn humorem a lehounkým erotickým nádechem, ovšem zcela v mezích vkusu a mravních mantinelů, takřka jen v náznacích. Herecké obsazení je přehlídkou různých typů (vždy bezvadně nalíčených) mexických dívek a žen. V roli Lucie, zástupkyně ředitelky, můžeme vidět mexickou hvězdu Maricruz Olivierovou. Film na mne vizuálně působil překvapivě evropsky; zjednodušenou typizací postav se příliš nelišil např. od západoněmeckých wallaceovek první poloviny 60. let, vesměs nezávadných i pro děti a mládež. Ale naopak, něčím je jiný a hodně zvláštní. Mně se ten film moc líbil. (31.12.2010)

Co se atmosféry týká tak je orzhodně nejlepší co jsem za poslední dobu viděl. Vidět tohle jako malej asi bych se už nevzpamatoval. Duch pěkné holčiny straší a straší opravdu bravůrně. Hned v první dvaceiminutovce osobě dá znát. Herci nepůsobí rušivě a hrají celkem dobře. Temná ponurá atmosféra staré školy je opravdu neuvěřitelná. na remake zvědavej nejsem ale tohle je rozhodně překvapení týdne. (24.03.2012)

"I vítr se bojí" -- Moc milé překvapení. Horor stojící naprosto na skvostné atmosféře, s jednoduchým, ale pro své účely plně funkčním příběhem. Během sledování se mi několikrát zdálo, že Taboada úplně neužívá možnosti poloprázdné internátní školy, ale čím více postupovala stopáž, tím tísnivější film byl a ke konci už se dalo mluvit o strachu. Na první pohled laxní režie nenápadně graduje a vytváří depresivní vlezlou atmosféru srovnatelnou s jinými duchařinami "Ti druzí" nebo "Haunting" (1963). Pomalu plynoucí příběh je navíc odvyprávěn skrze sympatické postavy (a herečky), s příjemnou hudbou a stopáží, takže jako celek nemá slabá místa a je krásně "kompaktní". Veškeré složky filmu jsou vlastně velmi jednoduché a místy možná i naivní, ale s očividným talentem tvůrců děsivě působivé. __ 4,5* (16.02.2010)

Ak vám na celom tomto spektákli budú pripadať najlepšie tie rebelantské kikkiny, niekde bude problém. Netuším, či je to mojou prívetivosťou ku krásnym ženám, alebo proste len averziou voči nudným ducharinám, ktoré spoliehajú viac na kecy, ako na činy. Priemer, pri ktorom sa rozhodne nepos€riete od strachu a to aj keby ste boli napr. taký nyktofobik. (15.05.2017)

V poslednej dobe sa mi častejšie stáva že filmy ktoré sa odohrávajú na školách,tak som s nimi dosť spokojný a to je aj tento prípad.Skoro každý film ktorý spadá do tejto kategórie aj tento disponuje veľmi sympatickým ženským osadenstvom a v tých červených uniformách boli zlaté a pristalo im to.Zo začiatku to má taký naivný podtón a tie dialógy mladých dievčat to ešte viac prehlbuje ale vobec to nevadí lebo tento film všetky zmysly zamestnáva neuveritelné hustou atmosférou.Len škoda že tam bolo pár hluchých miest,kde sa to celé troška kazilo narážam napr.na ten akože striptízový tanec,ktorý nič neukázal ale mohlo to miesto byť zaplnené aj zaujímavejšie,ako napr.nejakou hororovejšou scénkou.Aj hudba bola taká aká malá byť mrazivá.Malo to hutnú atmosféru,napetie a aj strach.Niektoré mexické filmy sú fakt ;;;;;;;;;trieda. (18.05.2014)

dalsi perfektny mexicky horor o duchovi, ktory strasi v mexickej dievcenskej skole. Taboada sa teda predviedol, strasidelna atmosfera je na urovni, internatna skola mala aj svoje temnejsie zakutia, a to je len dobre. Hudby bola vyborna, akurat slo o mne dost neznamyh mexickych hercov. Dalsi nepravom podcenovany horor tuna : 89 % (18.03.2017)

Tak mně to tedy nepřišlo nijak dobré. Horor u které se vůbec nebojím zřejmě dělá něco špatně. Možná to bylo ohraným námětem, tak trochu kulisnímu prostředí nebo nepříliš přesvědčivými školačkami. Také jsem čekal větší napětí a nějaké nápaditější rozuzlení. Líbila se mi tajuplná věž, třebaže mám pocit, že i něco podobného jsem někde už viděl mnohem lépe udělané. Místy to atmosféru mělo, ale nedokázalo ji dlouho udržet a občas se schylovalo ke scénám jako z nějaké nekonečné telenovely. (BTW všimli jste si také, že v poslední době (2013) kdysi tak neuvěřitelně populární telenovely, které na nás byly chrleny ze všech stran jedna za druhou, z TV prakticky naprosto zmizely; že by se tak stalo kvůli přesycení diváka a ztráty zájmu o podobné seriály? Podobně ironický osud, kdy přílišná popularita způsobila v konečném důsledku vlastní pád, potkal už hodně žánrů) Ještě k filmu. Myslím, že podobně laděný snímek by měl mít v zájmu budování napětí maximálně jednu či dvě charismatické hlavní postavy a ne několik nevýrazných postav. Nakonec na mě snímek působil nepříjemně zastarale, a to obvykle nebývá známkou vysoké kvality. (29.09.2013)

Jednoduchý, rozvláčný a umluvený příběh filmu, který zestárl.(max.50%) (25.03.2023)

Po špatné zkušenosti s jiným filmem od pana režiséra, se mi do tohohle ani moc nechtělo, ale nakonec je to celkem povedený horor. Nejedná se o zázrak, ale rozhodně to není špatný film, a jestli máte rádi šedesáté léta hororu, tak to rozhodně stojí za vyzkoušení! (16.04.2017)

Taboada podruhé a o trochu méně atmosférický než o rok mladší El libro de piedra. Dívčí internát a jeho zahrady v hlavní roli (stejně jako např. v La Residencia) a spousta typizovaných studentek od vzdorovité krásky po uťáplou intelektuálku. Lehce předvídatelné, ale za zhlédnutí rozhodně stojí. (29.02.2012)

Většinou u hororů usínám, ale tento mě neuspal. Nejvíce se mi líbila krásně vybudovaná tajemná a znepokojivá atmosféra, mělo to taky hlavu a patu. Mám ten film moc ráda a na otázku, který horor se mi líbil, tak se ptám "A viděl jsi tohle?":) (24.03.2022)