Krvavá paní

Stylová animace, plná drobných vtípků a schopná roztomilého vystižení poetické atmosféry určitých scén, nedokáže zabránit postupné nudě, vkrádající se do příběhu hlavně vinou přepálené stopáže. Příběh zpracovaný touto formou totiž zdaleka nemá potenciál na více než hodinové trvání a diváka tak film postupně spíš ubíjí než baví, což je vzhledem k mnoha povedeným scénám vyložená škoda. I tak je ale o třídu zajímavější než otravné zpracování stejné legendy od Juraje Jakobiska. Silné 2*. (13.12.2012)

I po letech stále působivé dílo. Strohé výtvarné pojetí, barevný kontrast, kde červená je symbolem života i smrti, a temné varhany vytvářejí chladnou atmosféru. První poetická třetina je plná radosti, kdy zvířátka připomínají rozjuchané disneyovské postavičky a Alžbětka Sněhurku. Jakmile však dá svému zachránci srdce, stává se z ní chladná a bezcitná čachtická paní. Věrný Ficko shání své paní mladé panny, na vesničany padá hrůza a železná panna nestačí objímat další oběti. Hřbitovní scéna, kdy noční krajinou burácí vichr a jedno tělo za druhým padá do masového hrobu, jako by vypadla z gotického hororu. Film má přiměřenou délku, avšak mnohý současný divák zvyklý na permanentní akci zřejmě spokojen nebude. Krvavá paní je poezie v obrazech a u poezie se nespěchá, tu je třeba si vychutnat. (28.11.2017)

Slovenské animované filmy se k nám na DVD moc často nedostanou. O to více je potřeba si vážit každého počinu a Atypfilmu poděkovat za osvětu. V době, kdy čekám na Bathory je Krvavá pani příjemným předvojem nejen svým humorem, animací a nápaditým příběhem s příjemnou hudbou. V Bloody Lady se se mimo úvodního slova slovenky Jely Lukešové nepromluví a kupodivu to není na škodu. V dnešní době ukecaných filmů je to doslova balzám. (10.07.2009)

Viktor Kubal chvalabohu nechce riešiť ťažko riešiteľné historické skutočnosti a prezentovať podlé úklady mocichtivých uhorských magnátov voči chudinke grófke Báthoryovej a radšej ponúka neuveriteľne emotívny a poetický príbeh postavený na omračujúco prostej a pôsobivej metafore o žene (doslova) bez srdca. Vytvára geniálny animák, ktorý (okrem iného) dokazuje, že i "disneyovské" tancujúce zvieratká môžu fungovať, pokiaľ sú zasadené do správneho rámca. Krvavá pani ponúka extrémny emocionálny rozsah siahajúci od utešene hravej arkadickej selanky večerníčkového typu po veľmi drsný horor, pričom to dohromady sakramentsky dobre funguje. Ak by boli niektoré scény poňaté ako hraný film (pochovávanie odkrvených mŕtvol na sychravom cintoríne za zvuku umieráčika a v svetle fakle či vrúcne objatie pozoruhodne vybavenou železnou pannou), bol by to horor, na aký sa nezabúda ani po transplantácii mozgu. Skláňam sa pred spôsobom, ako úžasne je možné pracovať s priam infantilne minimalistickou animačnou stratégiou. Tí, ktorí si potrpia na technickú perfekciu, budú dokonale zhnusení, alebo prinajmenšom kruto rozčarovaní. Tí, ktorí očakávajú číru poéziu (a nebude im vadiť i nejaká tá číra hrôza) budú skučať blahom. (10.02.2006)

Zaujímalo by ma, či videl Krvavú pani Jakubisko. Tá totižto výborne funguje aj po emocionálnej stránke, nielen po tej vizuálnej. Je výborne vypointovaná, fungujú v nej vzťahy a na animovaný film je veľmi odvážna. Jediným otáznikom tak zostáva, pre koho je určená, už si nedokážem spomenúť, či som z nej mal ako dieťa depresie. Trochu mi pripadá, že na začiatku je Kubal ovplyvnený Disneym, aby neskôr prešiel do módu Universal 30. rokov. Motivácie postáv nemusia byť v animovanom filme detailne prepracované, tu stačia byť naznačené a podporené výtvarnou štylizáciou. Kubal ukazuje, že animovaný film môže byť aj smutný. (22.01.2015)