Nejhvězdnější noc popu

Perfektně vysoustružený kus dokumentaristické práce. Nahlédnout pod roušku jedné nezapomenutelné noci, kdy ty největší hvězdy světové pop-music osmdesátých let odložili svá ega a udělali dobrou věc, je nesmírně fascinující. Průvodci dokumentem - tedy ti, kteří tehdy byli reálně u toho - jsou navíc výborní vypravěči, které je radost poslouchat. Lionel Richie a zábavné historky z domácnosti Michaela Jacksona, kde spolu svádějí boje exotická domácí zvířata. Bruce Springsteen se svou věčně dobrou náladou a upřímností. Zlobivá holka z osmdesátek Cyndi Lauper, která po letech vzpomíná na magický zážitek ve společnosti skvělých zpěváků atd. Dokument má skvělé tempo, švih, špetku napětí (opravdu) a vyzařuje pozitivní energii, jež vyváží i ten patos v samotném závěru. Takto má vypadat informacemi nadupaný dokument moderního střihu, a takto mají vypadat slavní umělci. Umělci, nikoliv vypatlaná hovada s IQ zlomené motyky, co si chodí do klece vzájemně válcovat držky v rámci zvýšení sledovanosti svých virtuálních kanálů. (01.02.2024)

Neskutečná píseň se skutečná. Jeden z největších hitů, ať už přes své hudební obsazení nebo myšlenkou, kterou nese. Spojení ohromných hudebních hvězd 80. let, jmen které zní dodnes. Písně, které zná každý, ačkoliv si třeba nespojí s daným jedincem. To všechno se spojilo v jednu noc, aby vytvořili světový hit, který dojímá dodnes. Průvodce Lionel Richie celým dokumentem provází s neuvěřitelným respektem a pokorou a v kombinaci se záběry na legendy jako Bob Dylan, Michael Jackson, Stevie Wonder, Ray Charles a další je až zarážející jak za tak malou věcí jako je 7:07 dlouhá píseň, se skrývá tolik dojetí a víry v pomoc potřebným. (30.01.2024)

Kdo má duši, napojí se, bez dechu zhltne a uroní i slzu.... 96 minut v nejvybranější společnosti, jakou si snad ani netroufáte vyfantazírovat, uběhne jak 96 vteřin! Je to jako včera, když jsem We Are slyšel jako čerstvou novinku poprvé - a stejně jako tehdy i dnes mi běhá mráz po zádech. Vinyl téhle hymny chovám jako v bavlnce, protože tahle parta (ani žádná podobná) se už bohužel nikdy nesejde... Aneb slovy Diany Ross, která zůstala ve studiu jako poslední:" já nechci aby to skončilo"! (12.03.2024)

“Nechte své ego přede dveřmi”. Úžasný hudební dokument, který je pro mě po shlédnutí filmem roku. Zažil jsem v přímém přenosu famózní Live Aid koncert, který potom následoval a mám k písni “ We are the World” velice vřelý vztah.  LP desky si ve své sbírce velmi cením. Tolik tehdejších hudebních hvězd, kteří své ego nechali přede dveřmi studia A&M aby celou jednu noc nahráli skladbu, která pomohla alespoň trochu hladovějící Africe. Klobouk dolů před všemi kdo se na písni podíleli. Vidět to nadšení všech zúčastněných, kteří onu noc tam ve studiu byli, se hned tak nikde nevidí.  A hlavně můj idol Bruce Springsteen… den předtím skončil svoje turné a vyčerpaný přesto tam byl! (29.01.2024)

Toto bola jedna z najdôležitejších nocí a udalostí vo svete popu a nezištného úsilia najväčších hviezd tých čias o pomoc biednym. Príbeh zo zákulisia o tom, ako Harry Belafonte inšpiroval Lionela Richieho, Michaela Jacksona a Quincyho Jonesa a spoločne dokázali vytvoriť a hlavne nahrať pesničku We Are the World. V dokumente sa dozvieme aj niekoľko menej známych faktov – prečo sa nezúčastnila Madonna, prečo nakoniec nedorazil Prince a výraz tváre Boba Dylana počas celého nahrávania hovorí veľa. Lionel Richie dokázal s Quincym Jonesom zorganizovať túto pozoruhodnú skupinu umelcov a postarať sa, že nakoniec bola nahraná. Asi mám bližší vzťah k európskym charitatívnym aktivitám, ale v konečnom dôsledku to bolo dojímavé, mnoho zo zúčastnených už nie je medzi nami. (17.02.2024)