Povolení zabíjet

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)

Po 20 letech a průkopnickém, přesto též nedoceněném On Her Majesty's Secret Service, se Bond s jeho představitelem opět loučí v čistě osobním stylu. Nebýt Licence to Kill, možná bychom dnes vůbec neznali hrdiny typu Jasona Bournea. Daltonovo rozervané a agresivní pojetí agenta 007 je mimochodem fascinující a Craig na něj svými bondovkami skvěle navazuje, obzvláště pak v Quantum of Solace s podobným motivem pomsty. (05.01.2015)

Nasr...švatný Bond se mstí. Potvrzení toho, že Dalton je na svém místě. Bondovská série se nicméně měla na tuto úroveň dostat někdy o patnáct let dřív, proto je to nadšení trochu zkalené - v době Povolení zabíjet už bylo pokračování na stejných základech jako Mooreovky ("pan" režisér) nemožné. Přesto nejlepší Bondovka za hodně dlouhou dobu, proto rád nadsadím hodnocení. (03.09.2011)

Jak zjistíš, jestli jsi správný Bond? Polib během půl minuty dvě krásné ženy tak, aby to obě viděly, a pokud dvakrát uslyšíš "Ach, Jamesi, miluju tě!", máš minimálně povolení nabíjet. Osobně si ale myslím, že bude potřeba použít v sebeobraně povolení zabíjet, protože v běžném životě vypadá reakce nějak jako "Ty hajzle jeden!" Ale k filmu. Takhle si já představuju Bonda - jako samorosta, který jede na vlastní triko, vynálezy se mu nevejdou do kapes a kočičky do postele. Timothy Dalton mě neskutečně překvapil, buď měl jenom kliku na jednu z nejlepších bondovek anebo ji sám udělal svým šarmem. No a kdybych mohl ještě něco říct ke Carey s Talisou, bylo by to asi nějak takhle: "auuuuuuuuuu!" (04.05.2015)

#16 - John Glen, vrchný režisér bondoviek, sa rozlúčil so svojim agentom veľmi dôstojne. Dôstojný však nebol scenár. Ten svojou pestrejšou originalitou trošku vytiahol Daltona spod neúspechu svojho debutu a mohol kľudne ešte natočiť jednu-dve časti. Tržby nemohli byť až takým sklamaním. Ani bondgirls. Ani akcia, tá je síce trošku prihlúplejšia, ale aspoň viac oku lahodiaca a baviaca. Najmä posledná polhodina, ktorej by som dal s čistým svedomím aj za päť, nebyť tej ťažkotonážnej, nudnej prvej polovici. A k tomu poteší aj záporácka rolička Benicia Del Tora a zatiaľ asi najzvučnejší a najpočúvanejší titulný song. 70%. (11.05.2006)