Odpískáno

Spíš než komedii bych následující snímek označila sociálním dramatem. Drama, které velmi úspěšně navazuje na takové filmové hity jako je Billy Elliot (taktéž velmi doporučuji shlédnout). Dechové kapele držíte palce do konce, i přes mírně klišoidní závěr. Výběr hudby je excelentní, specificky a citlivě doplňuje děj. Hereckému obsazení nelze vytknout vůbec nic, především pánové svou trudnomyslností excelují. (28.05.2012)

Dost nadprůměrný snímek ve kterém je vše tak jak by mělo. Má kvalitní herecké obsazení (mimojiné Ewan McGregor), dobrý příběh, zajímavý scénář, slušnou režii, nechybí ani atmosféra. Bristská tragikomedie ve stylu Do naha!, kterému se sice nevyrovná, ale moc nechybý (Odpískáno je více vážnější a kritické a je méně zaměřené na komediální část příběhu, ale to nejen že není špatně, ale naopak to snímku prospívá). (11.01.2010)

Tématicky shodné s úspěšnějšími mladšími bratříčky Do naha a Billy Elliot. Pravdou je, že tento snímek není tak zábavný jako Do naha a nemá ani tak rafinovaný scénář jako Billy Elliot, nicméně jde stále o nadprůměrnou britskou filmařinu. Je to film mnohem víc přímočařejší a politicky z levicových pozic angažovanější, v řadě scén vyloženě proklamativní a emocionálně vykalkulovaný, nicméně natočený podle skutečných událostí, kdy desetitisíce zaměstnanců přicházely v 80. letech o zaměstnání a jejich dosavadní život se nenávratně zhroutil. Existuje obrovské množství filmů, které se snaží s divákem emočně manipulovat ve prospěch mnohem banálnějšího sdělení. Celkový dojem: 70 %. (31.01.2009)

Je to takový milý, citlivě podaný příběh o nelehké situaci z let, kdy se hromadně propouštěli dělníci pracující v dolech. I když mě ke zhlédnutí tohoto snímku přiměla postava Ewana, který tady hrál roztomile Andyho s náušničkou v uchu, tak mně byla sympatická celá ta ústřední muzikantská parta. Prim ovšem vedl jejich dirigent Danny, který získal mou pozornost a soucit od samého začátku a jeho syn Phil, který to neměl doma rozhodně jednoduché. Celkově se tam proplétaly osudy těch pár lidiček v tom správném poměru, takže jsem nakonec bez problémů zapadla mezi ně a žila v té atmosféře radosti, ale i smutku s nimi. Glorii, kterou hrála Tara, znám už z jiných filmů a tady byla mezi nimi jen dalším sympatickým činitelem, která při své první zkoušce v kapele zapříčinila, že ostatním muzikantům spadla brada. Nicméně třeba Markův Tichý hlas a Chlapec v pruhovaném pyžamu mě chytnul za srdce o něco víc. Komediálními prvky film sice moc nehýřil, ale jako relaxační, jemně prodchnutý romantikou film bude zcela jistě fungovat. Doporučím ho velmi ráda. (30.06.2014)

"Brassed off", neboli "Odtroubeno žesti", nebo má někdo lepší nápad na překlad?, je filmem, na který jsem se asi nejvíce připravoval: 1. Syna mám v Ostravě, i když ne zrovna u OKD. 2. Seznámil jsem se s příběhem, který se mi zamlouval. 3. Přečetl jsem si (a to rozhodlo především) komentář Slavoje Žižka: "Brassed off se zaměřuje na vztah mezi ‚skutečným‘ politickým bojem horníků proti hrozícímu uzavření šachty a ‚idealizovaným‘ symbolickým výrazem pospolitosti horníků, jejich žesťovou kapelou. Na první pohled se zdá, že jsou oba uvedené aspekty v rozporu, horníkům, kteří jsou zapojeni do boje za ekonomické přežití, se jeví vyjádřený slovy jejich starého kapelníka: „Záleží jen na hudbě!“, jako zbytečné fetišizované lpění na prázdné symbolické formě zbavené své společenské substance. Jakmile však horníci svůj politický boj prohrají, jeví se tento postoj, jejich hraní a účast v soutěži, jako skutečný čin, který potvrzuje věrnost jejich politickému zápasu… a stává se znamením věrnosti obsahu (boje proti uzavření šachty, za další pokračování způsobu jejich života). Pospolitost horníků náleží k tradici, která je odsouzena k zániku – přesto je to právě zde, kde bychom se měli vyhnout pasti, že horníky obviníme z toho, že trvají na starém, zpátečnickém, mužsko-šovinistickém dělnickém způsobu života. Princip pospolitosti, který se zde objevuje, je hoden toho, abychom za něj bojovali, a rozhodně bychom neměli připustit, aby zůstal nepříteli na pospas… Oba činy z filmů Brassed Off a The Full Monty jsou počiny zatracenců – dva způsoby, jak se vypořádat s katastrofickou ztrátou, tj. trvat na prázdné formě jako na věrnosti ztracenému obsahu („Není-li žádná naděje, jsou tu alespoň principy.".... A výsledek? Vše se potvrdilo, navíc mi u anglické dechovky ukápla i nějaká slza (jinak nepláču, při hudbě se ale často zajíkám).... Pozn: Je jedno, zda jde o Darkov, Grimley nebo Duquesne, nebo tisíce dolů, které byly zavřeny krátce či dlouho předtím. Jde o to, jak se s tím kdo vyrovná. Však i Bob Dylan zpíva: "Can't you hear that Duquesne whistle blowing? / Blowing through another no good town /The lights on my native land are glowing /I wonder if they'll know me next time 'round'." (27.04.2017)