Mach a Šebestová

Všechny díly Macha a Šebestové jsou nádherně nakreslené Adolfem Bornem a plné humoru, který ještě více vynikl v komentování Petra Nárožného. Nejvíce se mi líbí třetí díl "Člověk neandrtálský" a čtvrtý "Kropáček má angínu" a poslední "Ukradené sluchátko". [10529. hodnocení, 137. komentář, 87%, 85. nejlepší seriál] (05.07.2020)

Ještě štěstí, že utržené sluchátko dostali právě takové děti jako jsou vzorní a zodpovědní žáci Mach a Šebestová. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby jej dostal do rukou třeba takový the Joker? :-) _______ M&Š je vynikající moderní animovaná pohádka s velmi kvalitními scénáři. Seriál vznikal rychlostí cca dva díly ročně a na kvalitě to je znát – slabší díly se prakticky nevyskytují. Mistrně namluvené P. Nárožným. K Bornově kresbě snad ani není potřeba nic dodávat. Zkrátka klasika. Akorát se možná naši potomci budou ptát, proč tam paní učitelku oslovují "soudružko" a pana ředitele "soudruhu".:-) (17.08.2012)

Mě se tento večerníček nikdy nelíbil. Hlas vypravěče mi neseděl, nikdy jsem nepochopil, proč si říkají příjmením a akce hrdinů se sluchátkem mě štvaly už kvůli principu "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě." Snad jen Jonatán mi byl sympatický... Dvě hvězdy proto, že horší hodnocení si to přeci jen nezaslouží. (30.04.2011)

Kdo by je neznal, Mach a Šebestová patří k našim nejoblíbenějším večerníčkům, u mě to ale neplatí. Ilustrace Adolfa Borna se mi nikdy moc nelíbily a tím pádem ani animace to s ním nevyhrála. Také ústřední dvojice mi sympatická nebyla a hlas Petra Nárožného tomu nepřidal. Sice ty příběhy znám, nápaditost a občas zábavnost se jim upřít nedá, ale nikdy k mým oblíbeným večerníčkům nepatřily. Na rozdíl od jiných večerníčků, se ani na opakování s dětmi netěším, slabé tři hvězdy. (06.09.2019)

Klasický dětský večerníčkový seriál. Co slovo, to klasický termín. I to mnohé naznačuje. Česká škola animovaného filmu ve svém televizním příspěvku přispěla do jejích dnes již nadčasových hodnot nemalou měrou. Pohádková féerie dvou spolužáků z prvního stupně dnes už zase devítileté školy zaujme nespoutatelnou hravou fantazií moderní pohádky, která pro svou současnost nerezignuje na elementární pohádkovost. Klasickým znakem české školy je i výtvarné pojetí animace, které se nikoliv náhodou snaží s převládajícím úspěchem přiblížit dětské kresbě adekvátního věku (tj. kolem 10 let). Mimořádně zdařilé namluvení Nárožným doplňuje dlouhou řadu skvělých českých herců, věnujících se na špičkové úrovni i této části filmové tvorby (Brodský, Höger, Bohdalová, Dvořák). Zhlédnuvše tento skvost, jsme i my znovu dětmi. A ani se do toho - bez ohledu na pohlaví a věk - nemusíme příliš nutit. Spíš naopak. (23.09.2007)