Strašák

Keď vezmem do úvahy, ako som sa na ten film tešil, tak musím priznať mierne sklamanie. Príbeh o dvoch tulákoch, ktorí snívajú o spoločnej umývačke áut mi nedal presne to, čo som očakával. Zopár zaujímavých momentov sa tu nájde, hlavne z väzenia, kde Pacino doplatí na svoju dôverčivosť, prasačej farmy, záverečný telefonát či scéna z fontány. To všetko sa odohráva až v druhej polovici filmu a tej prvej to trošku trvá. Určite nebudem jediný komu nesedel záver, ocenil by som trošku dramatickejší a jasnejší, pretože tak ako to je, mi to pripadalo nejaké prázdne. Váhal som s hodnotením, ale Pacino tu v jednej zo svojich prvých úloh, na seba tak výrazne upozornil, že sa musím prikloniť k štyrom, aj keď slabším. 70%. (13.03.2012)

Pro mě je ten film přesně na pomezí tří až čtyř hvězd. Na jednu stranu má oba výborné představitele Hackmana a Pacina, jejichž výkony jsou skutečně úchvatné a místy berou dech (hlavně kreace tehdy méně známého Pacina). Pak je tu ale až moc roztříštěný příběh, který je spíš epizodický a nedrží moc u sebe. Na můj vkus nechal Schatzberg všem až příliš volnou ruku a někdy jsou jejich improvizace až lehce za hranicí mého vkusu. Film taky postrádá nějaký emotivní náboj. Jsou tu dvě opravdu silné a těžko zapomenutelné scény - pokus o znásilnění a následná odplata a samotný konec. Mezi tím se ale děj hrozně táhne a hlavně začátek je místy dost úmorný. Být režisér, přitlačil bych i na atmosféře, protože ta mi tu trošku chyběla. Má to být depresivní a bezvýchodné, atmosféra tomu bohužel moc neodpovídá. Líbil se mi ale dost kritizovaný konec, který je sice otevřený, ale realistický. Vzhledem ke všem těmhle faktům nakonec dám nižší hodnocení, abych měl rezervu pro případné další zhlédnutí. 65% (07.07.2011)

Jak vidím, mnozí porovnávají Strašáka s Půlnočním kovbojem, a také mně se tahle idea (nebo spíš iluze) dostavila – a tak jsem se z ní snažil něco vytěžit. A nakonec se mi oba filmy pomíchaly tak, že jsem začal to lepší připočítávat "kovbojovi" a to horší "strašákovi". Na každém filmu je však (kromě aktuálního sledování) důležité i jeho doznívání v mysli. Teprve po jeho zažití {Němci tomu říkají "Nachgeschmack", Angličani "aftertaste", Češi na to nemají žádné poetické slovo kromě "ocasu"} se mi oba filmy opět oddělily a zaujaly svoje jedinečné místo. (20.06.2016)

Na můj vkus povolil režisér až moc (dlouhé sekvence) improvizačního skotačení a blbnutí, Pacino a Hackman jsou výborní, ale rád bych viděl dramaticky sevřenější příběh. A taky asi první film, kde mě trochu "nudila" kamera Vilmose Zsigmonda - veterána Nového Hollywoodu (např. několik Altmanových a De Palmových raných filmů, Blízká setkání třetího druhu, Vysvobození, Lovec jelenů.. z poslední doby The Black Dahlia), který umí mistrovsky snímat scény v dlouhých záběrech a z velkého odstupu, v celcích dokáže sledovat postavy v prostředí ve kterém se pohybují bez zbytečných střihů, spíše jen s pomalým zoomováním. (15.09.2008)

Nádherný film o přátelství dvou mužů, kteří se vydávají na cestu do Pittsburghu, kde si má Max vyzvednout peníze a splnit si sen. Parťák Lion souhlasí, ale nejdříve se potřebuje dostat do Detroitu, aby předal dárek svému dítěti, které neměl možnost vidět. Tahle cesta dvou skvělých herců stojí určitě za to. Stejně, ale musím jednoho vyzdvihnout. I, když je to smutný film tak Al Pacino tu občas rozjede velkou show kde jsem se nahlas od srdce nejedenou zasmál. Nad jeho výkonem jako u většiny jeho filmů prostě smekám. (13.01.2011)