Žoldnéř

Je zajímavé, že i když mi u Leoneho dolarovek vůbec nevadilo, že hlavní hrdinové jsou podrazáčtí vydřiduši, kteří jsou kvůli té troše peněz schopní odprásknout libovolné množství lidí, tady mě to neustálé zrazování a vyděračství spíš lezlo krkem. U obou hlavních hrdinů jsem nebyl schopný najít aspoň pár důvodů, proč s nimi sympatizovat a nepřát jim nějaké to střelné zranění. Spíše na škodu je také upozadění Jacka Palance a předčasné finále za zvuků geniální Morriconeho skladby L'arena. Žoldnéř není špatný western, Sergio Corbucci režíruje hravě a s citem pro detail a i kamera se směle může měřit s legendárními Leoneho fláky. Jenže Nero není Eastwood a Musante v sobě nemá ani špetku Wallachova sympatického rošťáctví. (23.04.2011)

Trochu netradiční avšak originálně pojatý moderní spaghetti western z doby mexické revoluce...Netypický především svojí strukturou, všemi těmi moderními stroji, zbraněmi, ve filmu vidíme např. i letadla...Tři hlavní role obsadili známí herci jako Franco Nero (Sergei Kowalski), Tony Musante (Paco Roman ) a Jack Palnce (Ricciolo). Každý z nich úplně jiný..Jeden polský žoldák slyšící jen na lowáky, druhý mexický horník, tak trochu střeštěnec, a třetí bandita, svině s typickým křižováním...První dva se dají dohromady a stojí proti třetímu, který proti nim dokonce poštve i armádu! Celkem příjemně se na film koukalo, ale přesto tomu něco chybělo. Dobré a zajímavější pasáže se navzájem střídaly s těmi méně dobrými, film byl ironicky humorný, tvrdý, akční, ale v některých siuacích i komický. Milovníci akce si přišli na své, ať už v úvodní scéně s kulometem (Corbucci ho měl vůbec nějak rád) nebo při úplném vysvlečení Jacka Palanceho či při náletech letadel, anebo úplně skoro na závěr, kdy mělo dojít k popravě dvou hlavních hrdinů, ale vše bylo opět trochu jinak. Samotný závěr muže proti muži včetně zvonícího Franca Nera byl jen třešnikou na dortu..Trochu jsem však čekal jiný konec, ale nápad to nebyl vůbec špatný.Co mě jen štvalo? Tak to, že právě těm dvěma hlavním hrdinům se tu nikdy nic vážnějšího nestalo ani nebyli nijak více v ohrožení, v zajetí atd. Vždycky tak nějak lehce propluli (i když se štěstím) a bez zkřivení jediného vlásku..Ani náznak nebyl, všude byl jeden nebo druhý, chtělo to prostě jen víc napětí, jiskry a právě toho ohrožení jedné nebo druhé strany..Ta druhá na tom byla v podstatě hůř a k tomu ještě zesměšněna..No, celkem tak za 3* (Od klasika Corbucciho jsem viděl lepší) a to i včetně hudebního doprovodu (lehce zapamatovatelný pískající song) od hudebního génia Ennia Morriconeho. (12.07.2008)

Nadpriemerný Spaghetti Western. žáner ktorý sa svojho času v Taliansku nakrúcal ako na bežiacom páse. režisér Sergio Corbucci a Franco Nero opäť spojili svoje sily a stvorili v tomto žánri vynikajúci film s prostredia Mexickej revolúcie. štýlové scény ako napríklad Zapaľovanie zápaliek o hocičo tvár, zuby, prsia, finálny súboj v aréne frajerské pózy, drsný chlapi, mŕtvoly na každom kroku tu nechýbajú. Snímka má úžasný soundtrack Ennia Morriconeho ktorý si prepožičal kto iný ako samotný Quentin Tarantino do filmu Kill Bill. Táto hudba dostáva túto snímku do inej dimenzie. Páčil sa mi odkaz na film Django z roku 1966. Franco Nero pri konci strieľal z rovnakého legendárneho guľometu. Tak ako Tarantinovi aj mne sa film páčil do takej mojej top 10 Westernov by sa zaradila medzi posledné miesta.. Dávam 4.5*.. Hoci to nie Sergio Leone jedná sa o veľmi kvalitný a originálny film. Vo svojej dobe sa Mercenary určite stratil v kvante iných westernov svoju kvalitu však po čase nestratil a v dnešnej dobe skôr zreje ako víno. (13.03.2013)

Velká převelká inspirace pro Tarantinova Nespoutaného Djanga (Nerův Kowalski se chová, obléká i holí jako Waltzův Schultz, Palance si oblek zdobí stejnou květinou jako DiCaprio...), ale hlavně výborný špageťák. Polovinu atmosféry vyčaroval mistr Morricone, o druhou se postaral Sergio Corbucci, který se Leoneho nedostižnému vzoru přiblížil asi na maximální možnou míru. Akční scény jsou výborně natočené, téma revoluce sice není tak silně podané jako třeba v Kapsách plných dynamitu, ale to nevadí, je to vtipné i napínavé, závěrečný souboj s klaunem bere dech. Moc se mi líbily i "lehčí" scény, jako byl souboj Franca Nera a Tonyho Musanteho, při němž dostávají rány pěstí i mezci a jeden druhého prohazuje zdí nebo mlátí po hlavě kurníkem plným slepic. A ta krásná kamera. (23.02.2013)

Krásná over-the-top střílečka plná logických děr a anachronismů, jejíž největší slabinou je skutečnost, že prim v podžánru "brutální pozdní western z revoluční doby předválečného Mexika" drží dvojice o něco novějších naprosto geniálních filmů (od geniálních tvůrců) - The Wild Bunch a Duck, You Sucker. Jinak je to ale opravdu navýsost povedená taškařice. Franco Nero v dělostřelecké palbě ležérně skládá kulomet, pere se v hnoji mezi domácím zvířectvem, sprchuje se uprostřed pouště posledními povstaleckými zásobami pitné vody, hvízdá Chopina nebo sestřeluje letadlo jediným výstřelem. Za to všechno si nechává pořádně zaplatit a je při tom naprosto okouzlující. (06.01.2012)