Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Poslední šestidílná série adaptace příběhů Sherlocka Holmese z pera sira Arthura Conana Doyla vznikla v roce 1994 a byla poznamenaná zhoršujícím se zdravotním stavem představitele hlavní role Jeremyho Bretta, trpícího bipolární poruchou, která herce nesmírně vyčerpávala. S přičtením následků revmatické horečky, slabého srdce a silného kouření byl nucen na place nosívat kyslíkovou masku a jednou během natáčení dokonce zkolaboval. V některých případech si jeho zdravotní komplikace vyžádaly i upozadění jeho role na úkor ostatních postav, ale sérii se mu i přesto podařilo statečně dotočit. Zemřel pak rok poté v září 1995 na selhání srdce ve věku 61 let. V roli slavného detektiva vyřešil celkem 41 případů a do dnešních dnů je považován za jednoho z nejlepších představitelů Sherlocka Holmese. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele rozum i cit k tomuto seriálu (6)

Dům U tří štítů (1994) (E01) 

První díl sedmé série a opět tu máme nešvar v podobě nepatřičných experimentů s kamerou, mizerných záběrů z různých úhlů, většinu času přes sklo a různé odrazy či přes hlavy postav, takže divák kolikrát vidí jen polovinu obrazu, záběrů celkově nějak více rozostřených, obsahujících zbytečnou mlhu atd., nešvar, kterému tvůrci podlehli už v šesté sérii v Master blackmailer. To vše za použití leckdy nadbytečné hudby (Např. scéna rozhovoru Holmese s paní Kleinovou by jistě vyzněla silněji za mrazivého ticha a použití normální kamery, místo toho, abychom se na aktéry dívali přes nejrůznější odrazy v zrcadle za doprovodu tklivé romantické melodie.). Totéž ostatně platí i pro poněkud pateticky a teatrálně působící scény s umírajícím vnukem, které bych osobně nejraději vypustila (podobně jako poněkud bizarní scénu historizující slavnosti na zámku, ač ta tolik nevadí). Pro ostatní herecké výkony to naštěstí neplatí. Nejlepšími scénami jsou tak v tomto díle ty, které se přidržují dřívějšího stylu seriálu. Navzdory těmto výtkám jde ovšem stále o kvalitní díl, uvážíme-li, jak podivná a bez pořádného závěru je ve skutečnosti už sama povídka. Langdale je obsazen výborně, madame Klein sice není tmavovlasá jižanka a podle mého názoru ani ,, the celebrated beauty“, ale na roli odpuzující mrchy se jistě hodí. Některé odchylky od předlohy jsou pochopitelné (vnuk místo syna vzhledem ke stáří herečky, umírá až v Anglii atd.), byť je škoda, že tvůrci vynechali některé momenty, které mi připadaly při četbě humorné. Vynahrazuje to nicméně krátká vsuvka Mrs Hudson. Jednoznačnými pozitivy jsou pak Watsonova hlídka a rvačka, čímž tvůrci zvýšili drama a zároveň ponechali Holmesovi jeho neomylný odhad (nezanechání Watsona na místě považoval Holmes v povídce následně za svou chybu), stejně jako scénka Holmesovy dedukce u Langdalea a o něco delší závěr oproti povídce, která je doslova useknuta v polovině Holmesova rozhovoru s madame Klein. Nakonec lze tedy říci, že se scénárista nevděčného úkolu filmového ztvárnění této slabší povídky zhostil velmi dobře, a výsledek mu pokazili kameraman a možná zvukař s režisérem. Z tohoto důvodu tentokrát pouze 4 hvězdičky. ()

Umírající detektiv (1994) (E02) 

Případ, kdy je hlavním detektivovým úkolem mazaného pachatele nikoli dopadnout, nýbrž usvědčit. A nebyl by to Sherlock Holmes, aby opět něco nevymyslel. Sama povídka začíná až v okamžiku, kdy Holmesova nešťastná bytná volá doktora Watsona k umírajícímu detektivovi, takže tvůrci byli nuceni přidat začátek se smrtí Viktora Savage, o jehož osudu se pouze stručně hovoří, aby měl film vůbec nějaký začátek, vývoj a konec, a pokryl padesát minut místo pouhých čtrnácti, jak by tomu bylo, kdyby tak neučinili. Zároveň konečně opustili nepatřičné hrátky s kamerou, které provázely předchozí tři čtyři díly série, i nadbytečné užití hudby a místy patetický styl Domu U Tří štítů. Hlavní padouch sice neodpovídá knižnímu popisu, ale na zločince se hodí skvěle. Zbytek obsazení je rovněž dobrý, výkony přesvědčivé. Maskování nemocného Holmese je výborné, vypadal jako zombie. V civilu to s ním zase tak strašné není, jak píší ostatní recenzenti. Ač je rozdíl při porovnání s prvními díly značný díky nadváze v důsledku Brettovy léčby maniodepresivity, která mu přidává na věku, je to stále tentýž Holmes, a vzhledem k beztak přeházené chronologii jeho případů v tomto seriálu není problém tyto poslední díly prostě brát jako problémy, které řešil na sklonku kariéry (Poslední případ Holmes v knize vyřešil, tuším, v šedesáti letech.). Sledovat jej tedy není nikterak ,, hrozné“, to by bylo, kdyby se jeho nemoc projevovala i na jeho výkonu, což se v žádném případě neděje. Ostatně je to také do jisté míry záležitost kamery a nasvícení, které mohou pomoci stejně jako mnohé zhoršit, jak je vidět z následujícího dílu Zlatý skřipec, kdy v mnoha záběrech vypadá Brett o poznání lépe a místy mu to dokonce i sluší téměř jako ve starších dílech. A pak, mám dojem, že co bylo Holmesovi ubráno na mladistvém šarmu, jako by mu bylo pro změnu přidáno na lidskosti, což oceňuji. Prostředí je opět krásné, tentokrát nahlédneme i do londýnského špitálu, přidaná scéna s dr. Fischerem přesně zapadá na své místo a po dlouhé době se zde díky scénáristovi dočkáme též ,, irregulars“. Když k tomu přičteme ještě závěrečnou tečku paní Hudsonové a až lehce dojemný závěr (Scény Holmese s dětmi jsou v tomto seriálu vždy milé a laskavé.), dostaneme další perfektní a pietně zpracovaný díl zasluhující jednoznačně maximální hodnocení. Co mě ovšem dostává, je, jak Holmes s Watsonem opakovaně bez zaváhání opouštějí místnosti, kde hoří oheň, bublají všemožné chemikálie apod. Div, že Baker Street ještě nevyletěla do povětří. Jeden se neubrání soucitu s ubohou Mrs. Hudson, v tomto díle dvojnásob. ()

Zlatý skřipec (1994) (E03) 

Opět dosti věrné zpracování povídky se zachováním základní zápletky i motivu a identity pachatele, byť zde nalezneme pár odlišností (např. Alexej je přítel, a nikoli bratr dotyčné, ve snaze rozšířit okruh podezřelých přidána též milostná linka a zbytečná epizoda se suffragetkami, která nicméně není nějak přehnaná, aby příliš vadila, jen zcela zbytečná, dále změna v chování hospodyně, příběh se odehrává někdy v létě místo listopadu apod.). Další menší rozdíly jsou patrné i v postupu vyšetřování, kdy byly některé věci opomenuty, nebo častěji vloženy do úst jiným osobám, např. inspektoru Hopkinsovi, který je ve filmu ještě o něco všímavější a šikovnější než v povídce, a Mycroftovi. Právě přítomnost Mycrofta, který kvůli absenci Hardwicka v tomto díle nahradil dr. Watsona, je pak rozdílem největším. Nutno říci, že mně to nijak nevadilo a šlo o milé osvěžení, ačkoli nejvíce by se mi líbila plná sestava. Ovšem při Mycroftově inteligenci a schopnosti dedukce, kterou Sherlock sám prohlásil za lepší než jeho vlastní, bylo nezbytné mu pro ni nechat prostor a řešení případu i jednotlivé postřehy mezi oba bratry rozdělit, jakkoli ke stejnému výsledku ve filmu dospějí částečně nezávisle (byť mladší z bratrů o něco málo později). Volba na jednu stranu logická a v podstatě dobře zvládnutá, na druhou stranu malinko ubírá Sherlockovi na genialitě a rozmělňuje konzistenci jeho postupu, který do sebe v původní povídce o chlup lépe zapadal. Rozuzlení zápletky pak působí trošičku teatrálně (především zásluhou herečky), což je škoda, neboť začátek dílu za bouřky (zcela v souladu s originálem) byl působivý, dostatečně tajemný a neměl de facto chybu. Je nicméně pravda, že takto to Doyle skutečně napsal. Celkově mám pocit, že některé jeho povídky prošpikované nádechem tragické zahraniční minulosti nepatří k těm nejlepším z jeho holmesovské tvorby. Přidaný krátký úvod v Rusku na mne nepůsobil až tak zdařile a nejsem si jistá, zda neodhaluje neznalému divákovi až příliš, avšak je bohudík velmi krátký stejně jako zřejmě pro pocit spravedlnosti přidaný závěr s profesorem. Jen nechápu, proč spolu Rusové v Rusku mluví anglicky, když v ostatních dílech seriálu nebyl problém s italštinou či španělštinou. Bohužel v tomto díle opět narážíme na nepatřičné hrátky s kamerou, které jsem zmínila u některých předchozích částí, naštěstí v menší míře, avšak jsou stále stejně otravné a celkový dojem kazící. Naproti tomu mini odkaz na Holmesova otce vytvořený scénáristou byl příjemný a úplný konec se zmínkou o odklepávání popela (na které by ve skutečnosti nebyl ve filmu čas a působilo by dokonce možná hloupě), je pak vtipnou narážkou na literární předlohu, avšak pobaví spíše její znalce. Možná to vážně tentokrát bylo trochu jinak, než to Watson zapsal. Kvůli některým drobným nedostatkům tentokrát jen 4 hvězdičky. Komentář uživatele subic NEČÍST před shlédnutím, jde o SPOILER vyzrazující celý obsah. ()

Rudý kruh (1994) (E04) 

Základní příběh opět zůstal zachován včetně dialogů, byť si lze všimnout i některých nepodstatných rozdílů oproti předloze (př. značka novin, jméno inspektora, rvačka na střeše pro zvýšení akce aj.). Největším, avšak pozitivním, odklonem od předlohy je jednak to, že Holmes odhalí totožnost nájemníka dříve, snaží se dámu přesvědčit ke spolupráci a s policií a Pinkertonem se nepotká náhodně až téměř v závěru, jednak celá linie vážící se k panu Fermanimu, která zvyšuje drama. Vidět Holmese na konci plakat je smutné. A konečně zase jednou normální kamera (Jen Bůh ví, proč si s ní v sedmé sérii někdy hrají a jindy ne.) a je to hned znát. Jen nechápu, proč byla ze světelné signalizace vypuštěna italština a znamení svíčkou zde nemají přesný význam, a proč lezl Holmes po střechách, když střechu nakonec nikdo nehlídal. Možná mi něco uniká. V každém případě ovšem zase velmi dobrý díl, dobře obsazený, dobře zahraný. Maximální hodnocení. ()

Mazarinův drahokam (1994) (E05) 

Aneb co se stane, když si Sherlock vezme dovolenou. Watson dedukuje, Mycroft pátrá, darebáci se činí a Bradstreet zatýká, zatímco veliký detektiv medituje kdesi na vysočině a dohlíží na to vše svým třetím okem. Nejslabší díl celého seriálu, i v porovnání s Noble bachelor a Last vampyre. Zde se jednoznačně ukazuje, že Brettovo charisma je tak veliké, že zatímco i u slabších zpracování divák nakonec dovede případné chyby odpustit, v tomto díle naopak nedokážou situaci zachránit ani některé dobré scény, byť Hardwicke s Grayem dělají, co mohou, výběr padouchů není špatný (jakkoli mladší z nich neodpovídá literárnímu popisu), menší odchylky jsou pominutelné (např. Watson jako bývalý student Nathana Garrideba), prostředí v podobě brusičské dílny zajímavé a návštěva Watsonovy ordinace po dlouhé době příjemná. Scénárista zkompiloval děj ze dvou povídek, konkrétně z Mazarinova drahokamu a Tří Garridebů. Zatímco první z nich sice disponuje některými vtipnými okamžiky, jejichž absence zamrzí, je nicméně pravda, že původní rozuzlení by nejspíš nepůsobilo ve filmu věrohodně. Navíc by takovéto řešení situace nebylo s ohledem na rozložení místností a celkové dispozice ve filmové Baker Street de facto možné. Zde lze tedy scénáristické úpravy pochopit. Ovšem povídka Tři Garridebové je dobrá a zároveň jedna z nejdojemnějších z celé holmesiády a zasloužila by si zcela doslovné zpracování. Avšak ani tento kompilát by nebyl ve výsledku špatný, kdyby si někdo nešikovný opět rádoby umělecky nehrál s kamerou, na dvou třech místech ubylo snahy o drama ve prospěch věcnosti a kdyby celou šachovou partii sehrál místo jinak dobrého Mycrofta jako vždy Sherlock. Domnívám se tedy, že tvůrci měli raději počkat, až bude Jeremy Brett schopen hrát, a to i za cenu obětování Lepenkové krabičky, ač jde o díl dobrý a jeho závěr s Holmesem kladoucím si otázku po smyslu života a utrpení s ohledem na hercovo vlastní trápení a blížící se konec rozhodně zasáhne. Tento seriál je totiž dle Brettových vlastních slov především příběhem velikého přátelství a právě v povídce Tři Garridebové vztah obou hrdinů kulminuje a dosahuje té nejkrásnější a nejsilnější pointy. Viz Watsonova vlastní slova: V okamžiku (Evans) vytrhl ze záňadří revolver a vypálil dva výstřely. Ucítil jsem náhlou žhavou bolest, jako by mi někdo přitiskl na stehno rozpálené železo. Holmesova pistole zapraštěla na mužově hlavě. … Pak mne obemkly přítelovy silné paže a pomohly mi do křesla. ,, Nejste zraněný, Watsone? Proboha živého, řekněte, že nejste zraněný!“ Stálo to za zranění. Stálo to za mnohá zranění, že jsem poznal, jak hluboká láska a věrnost se ukrývají za tou chladnou maskou. Jasné, přísné oči se na okamžik zamžily, pevné rty se chvěly. Poprvé a jedinkrát jsem na okamžik zahlédl, že Holmes má nejen vynikající mozek, ale i šlechetné srdce. Všechna ta léta, kdy jsem mu pokorně, avšak oddaně sloužil, pro mne vyvrcholila v onom okamžiku odhalení. ,, Nic to není, Holmesi. Jen škrábnutí.“ Rozřízl mi kalhoty kapesním nožem. ,, Máte pravdu,“ zvolal s nezměrnou úlevou. ,, Je to docela povrchové.“ Jeho obličej ztvrdl jako křemen, když pohlédl na našeho zajatce. ,, Při Bohu, měl jste štěstí. Kdybyste byl Watsona zabil, nedostal byste se z této místnosti živ.“ () (méně) (více)

Lepenková krabice (1994) (E06) 

Základní příběh je totožný, avšak detailněji rozvinutý. Ač původní povídka je rovněž dobrá a poněkud mi zde tentokrát chyběl samolibý Lestrade vyskytující se v předloze, tak ani Hawkins není špatný a zasazení děje do období Vánoc místo srpnového žáru dodává filmu mrazivější nádech. Zároveň umožnilo snímek doplnit také některými humornějšími prvky a vánoční atmosférou v podobě shánění dárků, zdobení Baker Street a Holmese a Watsona na vánočním večírku ve Scotland Yardu, kteréžto momenty byly milé a snesla bych je i delší. Zbytek je ovšem přece jen poněkud depresivní a právě pro toto celkové ladění nepatří tento poslední díl k mým nejoblíbenějším. Závěr s Holmesovými slovy o významu života a smyslu světa, kterými se s rolí i diváky pár měsíců přes svou smrtí loučí Jeremy Brett, je působivý. Přesto se domnívám, že byl-li konec série vzhledem k hercově zhoršujícímu se stavu takto naplánován, měl být seriál ukončen pietněji zpracovanou povídkou Tři Garridebové, a sice z důvodu, který uvádím u dílu Mazarinův drahokam i svého celkového hodnocení tohoto seriálu. Co dodat? Herecké výkony byly opět velmi dobré a výborné bylo i typové obsazení jednotlivých aktérů, zcela v souladu s originálem. Nesmyslné pokusy s kamerou znovu zmizely, zaplaťpánbůh. Není v podstatě co vytknout, tudíž ráda (a k vlastní lítosti naposledy) uděluji nejvyšší hodnocení. ()

Reklama

Reklama