Vamos a matar, compañeros

Vamos a matar, compañeros je tak trochu variace na Il Mercenario a tak trochu rozvíjení obdobných motivů jiným směrem. Obdobně jako Leone v Hodný, zlý a ošklivý schematizuje válku Severu proti Jihu, Vamos a matar, compañeros pomocí několika klíčových postav představuje mexický konflikt v celé šíři. Je tu opilecký generál, který konflikt využívá jen ve svůj prospěch, bandité, co upřednostňují kořalku nad pokojným životem, vesničané, kteří bojují za skutečnou svobodu, profesor-intelektuál, který hlásá mírovou ideologii, a do toho vstupuje Nerův Švéd, kterému jsou motivace ostatních zcela volné a jde mu jen o zisk. Morriconeho chytlavá písnička navozuje tu správnou revoluční atmosféru a opět se mu daří vytáhnout Corbucciho obrázky o několik levelů výš. (24.02.2013)

To byla ale veliká móda tadlecta Mexická revoluce. Každej druhej western na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých a hlavně makarónwesty si to museli střihnout.--Od geniálních počinů jako Divoká banda, nebo Hlavy dolů/Kapsy plné dynamitu/ přes zajímavý jako třeba Kulka pro generála až po trochu rozjívený jako je tenhle kousek. Občas skoro fraška, sem tam vtipný odkaz Corbucciho na sebe sama ( zas ta rakev na špagátu přitažená....:-)),--díky panu rejžovi to odsejpá, všichni se tam řežou vo sto pes(ér)os a Morricone všude kam se zaposloucháš. Tak. (02.06.2011)

Levantando en aire los sombreros, vamos a matar, vamos a matar, compañeros! Jedinečný spaghetti western. Jde sice tak trochu o hybrid Žoldnéře a Hodného, zlého a ošklivého (Nero - Palance - Milian), nicméně Corbucci v žádném případě jmenované kousky bezduše nevykrádá, ale bere si z nich pouze určité motivy, které v Compañeros dále rozvíjí a promíchává opravdu mistrovským a extrémně zábavným způsobem, který ani na chvíli nenudí. Mimochodem Nerovi dle mého názoru postava typu "Tučňáka" sedí rozhodně lépe, než Django (což bylo zřejmé již v Žoldnéři). (27.07.2013)

- "Muj Tata cistil hajzly ve Spanelsku" : Reziser Sergio Corbucci /Suda a Licha, Il Grande Silenzio/ natocil dalsi uchvatny spaghetti western, kde divaka zaujmu najma mexicke realie, drsny a zabavny pribeh, Mongo - Jose Bodalo - hra na urovni, pribeh ani chvilu nenudi. Hlavne ked tu hraju take hviezdy ako Franco Nero /Salamandr/, Jack Palance a ked sa k pribehu pripocitaju nahanacky, prestrelka a obcas aj vybuch. Pribeh je drsny, rychly a jednoduchy, bez odbociek a divak ako ja sa na takychto filmoch bude proste zase skvele slaboducho bavit /pozdravujem Shadwella, Madbendera a Tetsua a zaroven hrdo vyhlasujem, ze filmovy ynteleguan nie som a ani nechcem byt/. Pozeral som to iwannawatch.to : 100 % (16.01.2016)

Sergio Corbucci špageťáky točiť vedel, o tom žiadna a Companeros sú toho dôkazom. So scenárom si tentokrát veľa práce nedal, nakoľko sa s menším obmenami jedná o príbeh totožný s tým, ktorý nakoncipoval v o dva roky staršom Zapata westerne Žoldnier. Súhra hereckej dvojice Franco Nero - Tomas Milian, občasne dopĺňanej postavou záporáka v podaní charizmatického Jacka Palancea však funguje výborne a Companeros najmä vo svojej druhej polovici naberú grády aj čo sa akčných sekvencií týka. Jediné, čo ma tu mierne sklamalo bol soundtrack. Od spolupráce dvojice uznávaných fachmanov Ennio Morricone & Bruno Nicolai by človek očakával vznik poriadneho evergreenu, chlapci sa však tentokrát nepretrhli a použili akýsi druhoradý hudobný motív, zrejme uložený na horšie časy na dne pracovného stolíka. (07.02.2018)