Dědictví aneb Kurvahošigutntág

Pomalu se začínám smiřovat s tím, že tohle je snímek, u kterého budu nejspíš nejčastěji měnit hodnocení i komentář :-) Přistihl jsem se, že některé situace mi přijdou vtipnější, než předtím, všichni ti burani jsou taktéž přesní, ale pořád zde zůstává to, že je film po všech stránkách velice nedotažený, zvláště ta moralita je poněkud bezzubá, takže nemá moc velkou účinnost. 50%. (14.03.2006)

Od dokonalosti to má ďaleko (je to strašne strojené, mnohé vtipy sú samoúčelne dolepené do dialógov a celkovo štýl, rozprávanie a strih je aj na svoju dobu zastaralý), ale je to dozaista neskutočne autenticky zachytený zeitgeist doby nielen tesne po revolúcii ale celých 90tych rokov. A zároveň ideálny materiál pre Sashu Barona Cohena! (21.11.2021)

Film, který předběhl svou dobu. V době vzniku bych ho hned hodnotil jako odpad, protože to bylo primitivní, přehnané a rádobyvtipné. S postupem času najednou začal potkávat podnikatele, kteří neuměli mluvit, nedokončili základní školu a pouze na základě snadno získaných peněz se z nich stávali velcí šéfové. Z tohoto filmu je patrné, že paní Chytilová je potkala dřív. (18.12.2008)

90% - Nejlepší naše komedie devadesátých let se skvěle zpracovanou hlavní myšlenkou. Chápu všechny přehnané kritiky -na film se nekouká dobře... Jednak proto, že je v něm zobrazeno příliš mnoho závisti, a také díky častým vulgarismům. Nic lichotivého... Proč tedy pětihvězdičkové hodnocení? Protože se domnívám, že právě tyto dvě veličiny (závist, a vulgární humor) zažívají v posledních době renesanci, a tenhle film si z nich dělá rozumným způsobem srandu. Není kladných hrdinů... Chytilová umí... (05.04.2006)

Věra Chytilová navzdory nechápavým soudobým kritikám nevytvořila žádnou troškovskou řachandu. Stejně tak nepřišla o soudnost ani se nezaprodala komerci. Jen dobové a bohužel i nadcházející diváctvo neumělo poznat satiru od komunální komedie. Chytilová tehdy jako jediná nešla po povrchu a prvoplánovosti, nýbrž vytvořila nestárnoucí a nelichotivé, i čím dál mrazivější panoptikum, kde českou společnost ovíněnou horečnatou vidinou mamonu, svobody a moci vyobrazila v celé její nahotě. Je bohužel inherentním úskalím každé satiry, že někteří lidé ji vnímají jako potvrzení vlastních hodnot a v nastaveném zrcadle se nakrucují místo, aby byli zděšení. A konkrétně obraz vrhaný "Dědictvím" je vyloženě děsivě obludný, ale současně výmluvný nejen vůči své době a její hodnotové devalvaci. (22.11.2023)