Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kudy chodí, tudy provokují. Slavný film režisérky Věry Chytilové o dvou Mariích a o bludném kruhu pseudohodnot a pseudovztahů.  Dvě mladé ženy, Marie I a Marie II, se rozhodnou být zkažené, protože svět kolem nich je také takový. A tak začnou hledat jakoukoliv legraci. Spolu zamotají hlavu několika postarším pánům, které pak nechají zaplatit velkou útratu a nakonec je posadí do vlaku. Okradou toaletářku, zahrávají si se zamilovaným mladíkem… Ale to všechno jim nestačí, protože chtějí být ještě zkaženější. A také si uvědomují, že si jich lidé okolo nevšímají. Jednoho dne se dostanou do luxusního hotelu, kde je v sále připravena opulentní hostina. To je teprve ta pravá příležitost se vyřádit…
Provokativní moralistní groteska Sedmikrásky byla druhým celovečerním filmem Věry Chytilové (po realistickém dvojportrétu O něčem jiném). Film překvapil publikum, kritiku i oficiální kruhy svou silnou stylizací, která ho odlišovala od všech filmů tehdejší produkce. S podobně radikálním pojetím filmové estetiky přišla autorka i ve svém následujícím dile Ovoce stromů rajských jíme (1969). Pak následoval distanc až do roku 1976, kdy se autorce podařilo natočit hořkou komedii Hra o jablko. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (313)

Othello 

všechny recenze uživatele

"Ani to mi nejde." "Tak co nám jde?" "Nic nám nejde." Chytilová byla vždycky s tou svojí žíravostí dál než ostatní zástupci Nové vlny, protože její kritika společnosti je v první řadě kritika patriarchátu. A z tohoto pohledu jsou Sedmikrásky vesele aplikovatelné i na současnost. Dvě nesvéprávné lopatky, iritující tím, jak pořád rozbíjejí jim přidělené role, při jejichž porušování rozplakávají nešťastné muže. Koneckonců většina filmu se neodehrává v typickém socreálném prostředí, nýbrž v luxusních restauracích a u hodovních tabulí s polodementníma buržoustama, což zjevně odkazuje k její dlouhé zkušenosti z různých nižších filmařských pozic, které dlouhá léta zastávala na Barrandově a která ji zřejmě dost osobnostně zformovala. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Sedmikrásky doslova od první minuty a od první pronesené repliky jasně odhalují Chytilové základní režijní slabiny. Ačkoliv jde o vizuálně nesmírně zajímavé a svěží dílko, herectví (zvláště dialogy) jsou dosti otřesné. Nejde ani o vybroušené herectví profesionálů ani o přirozené neherectví amatérů, jakým vynikají například raní Formanové, nýbrž o podivně křečovité a stylizované "herectví" několika (zřejmě) neherců. Chytilová těmto postavám odnímá to nejzajímavější, co mohli svým (ne)hereckým projevem přinést, totiž autentičnost a spontaneitu. Jeden z výrazných výrazových prostředků Československé nové filmové vlny tím vlastně obrací zcela naruby. Výrazná stylizovanost má samozřejmě i svoje přednosti, především už zmíněnou vizuální složku u níž lze mluvit o určité opulentnosti a touze po překvapivosti v kombinaci s hledáním esteticky působivých záběrů, a dále formální neuspořádanost a kolážovitost, která je rozhodně spíše dadaistická než surrealistická. Vedle Chytilové, jejíž hlavním přínosem je zřejmě značné "povolení opratí" a touha po experimentu jako výchozím tvůrčím přístupu, se na tomto výsledku evidentně výrazněji podíleli kameraman Jaroslav Kučera a výtvarnice Ester Krumbachová, která se také, spolu s Chytilovou, podílela na kompletním přepsání Juráčkova námětu. Jím zamýšlená "studie morálně rozložené mládeže" se ve filmu vlastně naprosto ztrácí a lze ji spíše jen tušit než jasněji sledovat a definovat. Tímhle přístupem ostatně Sedmikrásky výrazně připomenou o něco mladší Jakubiskův film "Vtáčkovia, siroty a blázni "... Suma sumárum: Filmový zázrak se rozhodně nekoná, jakkoli jde opravdu o jeden z nejzajímavějších Chytilové filmů. Spíše jde o drtivé vítězství ne zcela zvládnuté ale velmi zajímavé formy nad vcelku nicneříkajícáím a vyprázdněným obsahem... Celkový dojem: 65% ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Ak by to nebol akože protest proti režimu, tak je to odpad. Rádoby umelci si aj dnes myslia, že proti režimu treba protestovať neartovou dekadenciou. Za slobodu treba bojovať, ale sloboda nie je anarchia. Žiaľ tento názor zdá sa rezonuje už aj v takzvanej demokratickej spoločnosti dodnes. Slobodu si zamieňajú s tým, že si každý môže robiť, čo len chce. ()

strougy 

všechny recenze uživatele

Pro zanícené vykladače symbolů (zdravím zhýralého fyzika) vyložený poklad, ovšem osobně jsem na nějaké (de)zinterpretace neměl chuť a film si užil výhradně jako rýpavou absurditu povedeně se strefující do povrchnosti materialistů a chytře si hrající se stereotypním chování lidského druhu v milostných situacích. Pokud si navíc člověk může v některých momentech místo zkažených slečinek dosadit známou osůbku, pak film získává ještě určitý rozměr navíc. Silné 4*. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Do předem vyprázdněné narace přidáme půl kila neortodoxní střihové režie, balení kamerové virtuozity, kapku s obrazem provázané a kapku obrazu protiřečící hudby, nevyčíslitelně drzosti, čtvrt litru odvahy experimentovat, špetku unikátní umělecké optiky a na závěr dva zlobivé okvětní plátky sedmikrásky, které s předstihem vybavíme dětsky nedětskou naivitou. Podusíme, promísíme, protřepeme a vyjde nám trocha příliš dlouhé anarchie s (ne)závažným(i) poselstvím(i). Krásný to reprezentant experimentálního klíčku Nouvelle Vague po československu. Jen toho feminismu by mohlo být méně... :) ()

Galerie (31)

Zajímavosti (10)

  • Režisérce filmu bylo z politických míst mimo jiné vyčítáno, že v závěrečné scéně znehodnotila velké množství potravin. Věra Chytilová proto ještě dodatečně přidala titulek: „Tento film je věnován lidem, kteří se pohoršují nad pošlapaným salátem.“ (raininface)
  • V listopadu 2019 BBC vyhodnotilo anketu o 100 nejlepších filmů režírovaných ženami. Sedmikrásky se umístily na 6. místě. Hlasovalo celkem 368 expertů (filmoví kritici, novináři, programoví ředitelé festivalů, akademici...) z 84 zemí světa. Každý porotce mohl své hlasy udělit deseti filmům. V anketě se sešlo 761 filmů, zvítězilo Piano (1993). (klukluka)
  • Po natočení filmu režisérke Věre Chytilovéj ponúkla zmluvu jedna z najznámejších filmových spoločností Warner Brothers, dnes skôr známa pod menom Warner Bros. Režisérka na to spomína: "Je to pravda ponúkli, ale ja som odmietla a či toho neľutujem ?.Nie. Ale mohli by mi to vyčítať moje deti. Určite by to dnes mali jednoduchšie ako Francúzi. Ja som z nich nechcela urobiť cudzincov. A navyše sa mi Brothers chceli pliesť do obsadenia a to pre mňa bolo neznesiteľné. Mám rada český jazyk, v inom by som sa ťažko mohla tak pádne vyjadriť." (Raccoon.city)

Související novinky

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

02.12.2022

Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

28.11.2019

Redakce BBC Culture nedávno požádala 368 filmových expertů z 84 různých zemí, aby jí pomohli vybrat 100 nejlepších snímků všech dob režírovaných exkluzivně ženami. Anketa probíhala tak, že každý… (více)

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama