Ohnivé ženy

K Ohnivým ženám mne přivedl kamarád: čas od času vypouštěl podezřelé hlášky, které s jeho běžným projevem neladily a byly k popukání („...teď už je nám všechno putna, hlavně že nám ten chlast chutná...!", „tělo nebere" nebo „já chci ženský tělo...!) Ukázalo se, že se jedná o citace z téhle Podskalského třídílné legrácky. Co zaujme je vskutku příšerná televizní produkce, jíž neomlouvá ani rok 1984 a která trumfne i v tomto ohledu neméně příšerné „Křtiny” stejného tvůrce. Když se přenesete přes kulisy a soundtrack jako ze Studia Kamarád a zároveň budete mít pochopení pro humor v tradici vorlíčkovské absurdní veselohry, skvěle se * jako já * pobavíte. Kombinace skvělých komediálních výkonů (Hlaváčová, Veškrnová, Kanyza, debutující Roden) a scénáře postaveného na stejných tricích, jako jiné příběhy vrhající postavy z jiných časů do současnosti, produkuje vedle řady roztomile pitomých několik mistrných dialogů a scén („...to ale - vypadalo jako koma”, „nepůjdeš se mnou v noci do lesa? potřebuju byliny” LOL). Je obrovská škoda, že v tradici vorlíčkovské komedie, která měla sice základ ve skutečnosti, že tvorba vyjadřující se k aktuálním tématům nebyla zcela svobodná, v české kinematografii nikdo nepokračuje, Dokonce ani ten Vorlíček ne. Když tak o tom přemýšlím, překvapivě nejblíž je tomu Vorel, ha ha ha. (21.03.2012)

Mě právě připadá, že první díl je ze všech tří nejlepší. Jednak začínáme ve středověku, kam se pak už nevrátíme, za druhé se mi líbí i ta hudba navozující tu pravou středověkou atmosféru. Jana Hlaváčová si roli evidentně užila a navíc jí sedla perfektně. Při vší úctě k Jiřině Jiráskové, to by asi nebylo sousto pro ni. Navíc v jedničce je opravdu celá řada komediálních a situačních humorů. (14.07.2020)

Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová si v roku 1983 strihli hlavné úlohy v bosorácko duchárskej komédii "Ohnivé ženy", ktorú režíroval televízny režisér Zdeněk Podskalský starší. Tristo rokov po ich poprave sa im podarí prevteliť sa do nových telesných schránok. Dve čarodejnice zo stredoveku sa ocitnú v dobe rozkvitajúceho socializmu. Na svoju dobu to bol celkom zábavný, nevšedný námet, ale samotné filmové, scénaristické a ich technické spracovanie za moc nestálo. ** (04.05.2018)

Před třiceti lety to byla jedna z lepších komedií,ve které se nebojovalo proti západnímu imperialismu,ani se neklanělo východním soudruhům a spolubratrům,takže výsledkem byla oddechová pohodovka.Dnes už film vyznívá hodně naivně,ale stále jsem si v něm našel dost míst,která pobaví,a proto bych mu méně než tři hvězdičky určitě nedal. (11.09.2016)

První ze tří filmů o Ohnivých ženách je nejlepší a docela ráda jsem se k němu nyní, po mnoha letech, vrátila. Jana Hlaváčová je kouzelná, Samozřejmě Dáša, nyní Havlová je tu taky výborná, svá, ještě trošku praštěná. Obě ohnivačky mi tenkrát učarovaly a já jsem zjistila, že tenhle druh "kouzelných bytostí" a příběhů mám ráda. Navíc, tenkrát v naší filmografii to bylo pro mě něco nového, neokoukaného a milého. Písničku, kterou si zasněně zpívá Magdalena jsem si pobrnkávala na kytaru...no, klidně se na to za čas podívám znovu. (12.11.2015)