Osama

Sociálno kritická depka z Afganistanu. Berte alebo nechajte byť. Osama sa však časom stáva tak obľúbeným detským filmom, ktoré nám menej násilným spôsobom na festivaloch prinášajú sondy do iných kultúr. Film potom nie je tak explicitne násilný, ako keby sme pozerali nájazdy a vraždenie Talibánu, ale iba smutný. Formou ani scenárom nie je nijak zvlášť vybočujúci, nič tu negraduje, proste kamera akoby iba zaznamenávala pomaly plynúcu realitu života v Afganistane a Talibanskom tábore, pričom ale vyberá iba udalosti, posúvajúce dej vpred. Neodporúčam odporcom americkej zahraničnej politiky, film týmto zachytením reality volá po zmene, ale ako som spomenul, nie neustálym zobrazovaním páchaného násilia. Na druhú stranu si možno poviete, že miešať sa do ich záležitostí a kultúry nemá zmysel, že stáročné tradície, akokoľvek pre nás nepochopiteľné, proste nijako nezmeníme. (25.02.2015)

Postavení žen v Afganistánu za vlády Talibanu = postavení židů za doby nacistického teroru v Evropě a jelikož je toto postavení součástí příběhu, tak jsem při sledování bijáčku Osama v sobě cítil slušnej vánek emocí. Ona celá ta situace a to že Talibové používali, tedy spíš zneužovali Korán k teroru vlastního obyvatelstva a myšlenka, že tomu tak skutečně bylo (a dle zdrojů co mám i stále někde je ) mě chutná asi jako zkažený vajíčko. Zajímalo mě kde pan režisér točil tento film a jestli neměl či nemá problémy ve své rodné zemi ? Je velká škoda že nemohl přiletět na festival osobně a uvést tento snímek. Ano z hlediska filmařskýho se jedná o průměr, ale z hlediska emocí se jedná o silný zážitek. Napadá mě co takhle naše televize zařazovat podobný snímky do svých programů.......aha, tam už jsou pořady o tom která naše celebrita má hezčí ponožky. (12.01.2013)

Nemám rád Islám, nemám rád společenské poměry v Islámských státech, neuznávám Korán. Vždy jen kroutím hlavou, když v televizi vidím záběry nebo čtu články v novinách z těchto bohem zapomenutých oblastí.. Nedokážu si v tamních podmínkách představit život tak, jak jsem jej doposud znal (samozřejmě bych mluvil jinak, narodit se tam). Osama ukazuje každodenní obraz života v Kábulu za nadvlády Talibanu. Ano, je to tragický příběh, ale podán strašně fádním způsobem, stejně fádním, jaké jsou životy afghánských obyvatel. I když je poselství filmu hrozivě skutečné, já se docela nudil. (28.10.2008)

Jeden z mnoha výkřiků do tmy mladé dívky Osamy ze země, která je pro mě svým postojem, zneužíváním Koránu a to všechno ještě za vlády Talibanu, zcela nepochopitelným jevem. Absolutně si to nedovedu představit ve velkém měřítku, ale žel to je skutečnost a my jí tady nijak neovlivníme. Jen to množství naprosto nesmyslných obřadů mě šokovalo a to bylo jen malé zrnko v písku, co jsem viděla a nebo co mám možnost sledovat ve sdělovacích prostředcích. Ani jsem nevěděla, jestli se mám smát při obřadném mytí "semeníku"....třikrát vlevo, třikrát vpravo..........a nebo brečet. Všechno je to jedna velká šílenost a já jsem vážně ráda za ten koutek, v kterém žiji i když tady dávají lišky dobrou noc. Já jen tiše doufám, že tam jsou snad i nějaké krásné věci, pro které stojí za to žít. (14.05.2015)

Znalost Koránu a společenských měřítek, společně s pochopením úplně odlišné mentality afghánského národa, asi budou při sledování Osamy nezbytnou pomůckou, při jejímž použití se divák bude ve filmu a jeho dějově-tematických peripetiích, pohybovat s elegancí baletu. S absencí každého výše vypsaného faktu se hranice pochopitelnosti automaticky radikálně snižuje. Nebudu tvrdit, že jsem se ve filmu orientoval s naprostou lehkostí, ale základní dějová struktura, jeho síla, emoční náboj a hlavně myšlenka mi v hlavě utkvěly. Jednoduchá forma se dá shrnout tím, že kromě střídavě roztěkané a statické kamery s televizně naladěným filtrem, se nedočkáme ničeho zajímavého, nedej bože převratného. V čem tedy spočívá síla Osamy ? Dohromady v ničem, protože ač na první pohled působí jako výkřik jedné dívky v tisícihlavém davu chlapců, nakonec stejně zůstane „překřičen“ davem a i přes svou naléhavost bude platný asi tak, jako jedno plivnutí do moře. (10.07.2005)