Osama

Na příběhu mladé afghánské dívky nám film přibližuje pouhé střípky toho, jakých zvěrstev byli Talibanáni schopni vůči vlastním lidem a jak dobře víme, nejen vůči nim. Není to věru pěkná podívaná, ale rozhodně stojí za to, se na tento snímek podívat! [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] (16.04.2015)

Toto velmi silné drama mě bavilo zhruba do poloviny, kdy se Osama rozhodla, že bude neustále vyluzovat kvílivé zvuky, posmrkovat a slzet. Chvíli mi jí bylo líto, po chvíli jsem chápala slzy, ale naprosto jsem nechápala její okolí, že je schopno poslouchat její kvil a neukamenovat ji. Já bych tak učinila s velkou radostí. Škoda, nebýt pazvuků vycházejících z hrdla hlavní hrdinky, byl by to vynikající film. Ale tohle bylo příliš rušivé. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (01.04.2015)

Postavení žen v Afganistánu za vlády Talibanu = postavení židů za doby nacistického teroru v Evropě a jelikož je toto postavení součástí příběhu, tak jsem při sledování bijáčku Osama v sobě cítil slušnej vánek emocí. Ona celá ta situace a to že Talibové používali, tedy spíš zneužovali Korán k teroru vlastního obyvatelstva a myšlenka, že tomu tak skutečně bylo (a dle zdrojů co mám i stále někde je ) mě chutná asi jako zkažený vajíčko. Zajímalo mě kde pan režisér točil tento film a jestli neměl či nemá problémy ve své rodné zemi ? Je velká škoda že nemohl přiletět na festival osobně a uvést tento snímek. Ano z hlediska filmařskýho se jedná o průměr, ale z hlediska emocí se jedná o silný zážitek. Napadá mě co takhle naše televize zařazovat podobný snímky do svých programů.......aha, tam už jsou pořady o tom která naše celebrita má hezčí ponožky. (12.01.2013)

Tálibán je islámské konzervativní hnutí "hledačů pravdy", které zesílilo v Pákistánu mezi afgánskými uprchlíky Paštúny a v letech 1994 - 6 obsadilo větší část Afganistánu a ustavilo tam přísný islámský režim, který byl svržen za vydatné pomoci USA až v roce 2001. Něco takhle stručného se dozvíme v některé z encyklopedií, ale teprve po shlédnutí LOVCE DRAKŮ a OSAMY jsem si udělala alespoň matnou představu, co to tam za hrůzy museli zažívat a to nejen ženy, ale všichni normální nezfanatizovaní lidé a to v té době byl mír, jak to tam asi muselo vypadat v období válek...OSAMA byl pro mě opravdu silný zážitek, díky za něj, člověk si alespoň na chvíli uvědomí, jak se má vlastně dobře. (26.09.2008)

Osama je vlastně úplně obyčejný film - jeden z masy dalších podobných, jaké vznikají v rozvojových zemích. Z této masy jej vyzdvihuje jen celosvětová distribuce a téma - snad nemá cenu dodávat, proč mnoho západních diváků skočí raději po snímku z tálibánského Afghanistánu, než by sledovali sociální drama z Bangladéše. Naději na zajímavou filmařinu dává působivý prolog, v němž je kameran přímo jednou z postav filmu, ale režisér záhy tento nápad opustí (byť se s oním kameramanem ještě jednou setkáme), aby rozjel ničím nevybočující a ve smyslu filmařské stylistiky decentní obžalobu zrůdného režimu Tálibánu, který několik let vymačkával poslední zbytky sil z afghánského obyvatelstva, jež od sedmesátých let trpělo pod náporem válek a občanských nepokojů... Jako memento afghánského utrpení funguje film dobře, jsem ovšem docela na pochybách, zda může nabídnout ještě něco víc a jak jej vůbec může západní publikum příjmout. Osama totiž vesměs zpodobňuje afghánskou realitu pouze tak, jak si ji všichni představujeme ze zpráv na Nově. Obávám se tedy, že pro většinu diváků se Osama stane jen prostředkem v utvrzení zkresleného názoru na "ty islámské země tam kdesi v pozadí světa" a jakémusi sebedojímání na tím, jak dokáží jejich obyvatele olitovat a oplakat. (08.08.2009)