Reklama

Reklama

Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

majo25 

všechny recenze uživatele

Triler, v ktorom na nejaké trilerové prvky treba čakať až do záveru. Dovtedy je to skôr mdlá a zbytočne preťahovaná politická dráma s absenciou napätia. A triler bez napätia je ako futbal bez gólov. Francúzi a ten ich večný tŕň v päte zvaný alžíska vojna. Spracovanie nie je zlé, herecky dajme tomu, ale zaujímavejší záver nedokáže priliš vykompenzovať to, čo sa dialo (resp. nedialo) predtým. ()

djfun 

všechny recenze uživatele

Moc filmů s tak otevřenou sžíravostí vůči poltickým systémům a navíc s takovýmto koncem není. Škoda, že první polovina je nadmíru užvaněná a zdlouhavá (i když jisté věci jsou tam důležité, ale zkratky by tempu pomohly). Nicméně obsahově na svoji (a vlastně jakoukoliv) dobu dosti odvážné a naprosto trefně ukazující, jak funguje tento svět, o kterém nemá většina obyčejných lidí ani ponětí či je to nad rámec toho, aby tomu uvěřili (možná sebeobranný systém, aby se jim ten svět nezhroutil)! V době o padesát let později by se pro režiséra -a tím spíš kohokoliv kdo by v reálném světě s něčím takovým přišel- použilo takové "vševysvětlující", prostoduché a správně dehonestující slůvko: konspirátor... ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Mrazivá záležitost do morku kostí, spojení politiky, moci, tajných služeb, které ústí do manipulací, vydírání a odstraňování nepohodlných, mě vždycky děsilo a děsit bude, v tomto ohledu se jedná o nadčasové sdělení... Pochvalu zaslouží skvělý herecký ansámbl, za všechny bych jmenovala trojlístek Jean-Louis Trintignant, Michel Piccoli, Philippe Noiret, pánové to dali v kvalitě A+ a po pravdě sympatizovat s nimi tentokrát nešlo.. Za zmínku určitě stojí i úchvatná hudba, Morricone v životní formě.. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Prvy uspesny film rezisera Yves Boisseta /aspon pred tymto filmom myslim nic schopne nenatocil/. Dej filmu je podciarknuty politickym podtextom, a je to velmi dobre- film s politickym podtextom totiz milujem. Jean-Louis Trintignant je samozrejme vyborny herec /predtym mal Corbucciho Velky Klid z roku 1968/. Ale okrem Trintignanta samotneho su tu aj dalsie zname mena ako Gian Maria Volonte /Podivne Vysetrovani, Pro par dolaru Navic/, Michel Piccoli /Topaz, Nenapadny Puvab Burzoazie/, Michel Bouquet /Sirena od Mississippi, Borsalino/. Film ma slusne tempo, akurat prvu polhodinu treba vytrpiet, lebo je len taka ... rozjazdova a nic sa dohromady nedeje. Potom vsak nastupia vyborne dialogy a hlavne kvalitna filmarina. Desive je prerastanie politiky so zlocinom, to tento film opisuje vskutku bravurne, a tych trojpismenkovych organizacii sa proste nezbavim, zas tu jedna bola : 86 % ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Černí panteři mají právo říkat si v televizi, co je jim libo. A policie má právo je odbouchnout, když jsou ve vězení." Jestliže takhle vnímají demokracii v USA, tak není divu, že každý ohrožení americkýho vlivu končí nehodou, sebevraždou či zmizením toho, kdo se nemodlí k dolaru. Tak to bylo, je a já naivně doufám, že už to dlouho nebude trvat. Filmy jako tento na politickou špínu již léta upozorňují, ale ve světě internetu, her a mobilních aplikací se mozek ovčanů vymývá poměrně snadno. Já tyto snímky považuju za důležitý a přestože Atentátu v Paříži chybí k dokonalosti nejeden krůček, tak výpovědní hodnotu rozhodně má. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama