Vzdušné torpédo 48

Snímek, který je zajímavý nejen jako ukázka filmové propagandy let třicátých, ale především jako z dnešního pohledu krajně naivní, ale přesto ne úplně nepovedený pokus o špionážní thriller. Máme tady zkrátka československou bondovku vzniklou dávno před Bondem a před studenou válkou. Z hereckých výkonů - značně poplatných době a tehdejšímu pojetí filmového herectví - vyčnívá (bohužel v negativním smyslu) především Karel Hašler a jeho téměř hysterický projev v roli ultranaivního (až přiblblého) dr. Marvana. (10.03.2013)

Tahle dobrodružná kriminálka sice své mouchy má, nicméně mně za odkoukání stála a přihlédnu-li k roku vzniku, nutí mě k jisté dávce shovívavosti.. No a zejména pánové se mi líbili, Otomar Korbelář je nepřehlédnutelný a skvělý, Karel Hašler pozoruhodný, Antonín Novotný zajímavý, zvláštní a Jaroslav Marvan výborný.. (15.07.2021)

Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství. (03.10.2008)

Film je poplatný své době, a je díky tomu svědectvím odhodlanosti bránit tehdy Československo před německou agresí, ale jak to nakonec dopadlo, žel víme. Z rozkazu mocností, které tehdy jako dnes slibovaly nás chránit, jsme nakonec do války nešli a mobilizace jako by se nekonala. Ale zpět k filmu - na svou dobu má skvělý námět, letecké záběry (ty obzvlášť !), často dobrou kameru, výpravu a střih, selhává žel u scénáře. Ten na začátku vtáhne sice do děje, ale pak na nás šije jednu boudu za druhou (koncerty vážné hudby, zmizení postavy v podání Raoula Schránila - vlastně obou postav - ze scény, popleteného, ale hodného doktora, zamilovanou špionku jak z červené literatury, hloupé zloduchy, kteří místo, aby se rozptýlili, sesednou se do jednoho autokaru apod.). Žánrově pak snímek lavíruje mezi detektivkou (po prvním koncertu), která skončí, aniž by se rozjela, špionážní červenou knihovnou, komickou parodií na pražské podsvětí ("že jsi trojka, že jo?"), leteckým filmem a patetickým vyznáním k obraně vlasti (dnes by byli tvůrci paradoxně označeni za xenofoby a nácky, tomu říkám ironický paradox dějin). Nedrží to žel pohromadě ani na jedné té štaci, což je škoda, protože jinak filmařina je to skvostná a základní premisa slibovala mnohé. Žel pak místo originality přišel sem tam kýč (všechny ty promluvy špionky-houslistky poté, co se zamiluje) a klišé (hlavní padouch je ten nejvyšší a nejbohatší továrník a i jeho konec je takové klišé). (16.04.2019)

+ za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem). (09.03.2013)