Vzdušné torpédo 48

Hlavní mínusy filmu: naprosto otřesné výkony všech hereček, muži na tom nebyli o moc lépe, ale jejich barvy zachránili Korbelář s Marvanem, velice naivní scénář, plytké a tupě deklamované dialogy. Hlavní plusy filmu: výtečná kamera, rychlý střih, zřejmě se natáčelo na kvalitní materiál, neboť je film stále v dobré kvalitě. Cikán byl rozhodně režisér - průkopník, jen měl smůlu na blbý scénář a strašidelné herečky. Ale psal se rok 1936, za humny byl drak jménem Hitler a tohle byla krásná ukázka pohotovosti a nebojácnosti československých vzdušných sil a rozvědky. Kdyby ve filmu nebyly přítomny ty šílené dcerušky velkouzenářů, byl by to i docela dobrý snímek. (09.03.2013)

Na rok 1936 opravdu nezvyklá a skoro novátorská produkce, a žánrově tak trochu i odklon, od běžné produkce Miroslava Cikána. Ostatně dobrodružný a kriminální žánr, případně špionážní film, byl v té době ještě v plenkách, takže představy samotných tvůrců o správnosti filmového označení, byli v té době ještě hodně mlhavé. Pracovní název, nikoliv distribuční byl "Případ plukovníka Švarce", to jen tak pro zajímavost. Co bych vyzdvihl? Tak určitě velice dobrou kameru, zvláště na konci filmu v letecké bitvě, a výkony herců Hašlera (MUDr. Marvan), Novotného ( poručík Petr Nor, vynálezce torpéda), který k vědecké kariéře neměl až zas tak daleko, sám po 2. sv. válce vystudoval chemii, a začal se věnovat vědecké dráze zcela naplno. V Americe dokonce vynalezl destičky do raketoplánů. Poslední o kom bych se zmínil byl Otomar Korbelář v roli (plukovníka Švarce, náčelníka kontrašpionáže). Jinak všechno ostatní spíše průměr. 2,5/5*. (16.09.2007)

+ za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem). (09.03.2013)

Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku. (05.11.2013)

Kousek, který slušně vizualizuje špionážní dobu Fr. Moravce (zřejmě na armádní zakázku), přestože ve stavbě (oproti pestrosti) příběhu přináší spíše kouzlo tématu než nadčasovou kvalitu. Hašlerovský patos je více než hmatatelný. Závěr potěší pestrou letovou přehlídkou tehdejší letecké techniky včetně řízené vývrtky. 2-3* (09.03.2013)