Výstraha

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Mé hodnocení nemůže být korektní. Film jsem neviděl totiž celý a díky bohu za to. Měl jsem pocit, že se v mém obýváku uhnízdil Kléma s Kobou a budou chtít, abych si s nima dal pár panáčků vodečky (nic proti ní nemám, ale proti jim ano). Výstraha je propaganda jak prase. Navíc na svou dobu musela být i pěkně nákladná, minimálně jako Klémův státní pohřeb. Nejvíce je mě tady líto režiséra Cikána. Pár jeho starších filmů mám moc rád (hlavně Alenu z roku 1947) a je smutné, co musel točit, aby mohl točit. (04.06.2009)

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. (28.10.2013)

Miroslava Cikana mam rad, v tomto dile jsem vsak neveril vlastnim ocim. Jakoukoliv propagandu s odstupem casu (desetileti) vnimam jako historicky cennou, Vystraha je ale pocin, ktery nemohl byt bran vazne ani v dobe vzniku. Herecke vykony jsou taky zvlastni:-). Urcite jsem rad, ze jsem tento film mel moznost videt, vubec me nenudil. (19.09.2013)

Tohle je největší zvěrstvo všech dob. Totální fanatismus a naprostá směšnost, to jsou atributy tohoto filmu. Uvedu jen jeden postřech. Jiří Sovák je pro mě synonymem hereckého baviče, pohodáře, milého člověka. Většinou hrál v komediích nebo dramatech, ale vždycky si udržel nadhled. Přesto v mládí vystřídal mnoho pro něj netypických rolí (prosovětsky smýšlející tankista v Tankové brigádě). Ovšem role v tomhle filmu je skutečná kuriozita a přitom stačí tak málo. Zkrátka v jedné scéně, kdy se určuje, kteří ozbrojenci kam půjdou, Sovák s neuvěřitelnou křečí v obličeji prohlásí "Soudruzi! Jdeme!" Ano, jsou to jen dvě slova, ale i na nich je vidět, jakou mu to muselo dát námahu něco takového říct. (17.03.2011)