Zaklínač

Telewizja Polska S.A. przedstawia serial ... Wiedzmin . Zaklínač... Tohohle seriálu jsem se docela bál (ačkoliv jsem něco málo viděl v tv v roce 2003), toho, že to bude hrozná konina, která bude dělat mému oblíbenému knižnímu hrdinovi ostudu, ale nemusel jsem, Geralt samotný je totiž zpracovaný velmi dobře, počínaje naprosto geniálně zvoleným hercem, skvostným kostýmem konče, jen škoda, že se podobně nepodařilo převést i další postavy, takový Borch Tři kavky je výtečný a Marigold sympaťák (a to že nevypadá jako děvkař prvního stupně vůbec nevadí), ale na mnohým je vidět obrovský nedostatek peněz, hlavně na elfech, kteří vypadají jako skupinka vlasatých poláků, které někdo unesl ze srazu přátel vegetariánských indiánů a jejich elfovitost se projevuje především tím, že nosí divná ponča a čelenku ve vlasech (špičatých uší jsem si všiml asi dvakrát) a některé stvůry dopadli ještě hůř, neboť vypadají jako podivné plast-plyšové hračky a vypadají děsivě a nestůrovitě asi jako bramborový salát s kuřecím řízkem. Ale i když má Zaklínač v seriálové podobě řadu problému, mrzký rozpočet není ten největší (byť to vypadá, že tvůrci neměli prachy ani na přesuny po lokacích, jinak nechápu, proč by některé hrady nemohly natáčet na hradech, kterými je celá střední evropa posetá a museli natáčet na haldě kamení. A to do slova), ale fakt, že nedokázali děj náležitě upravit pro seriálové podaní, někdy díl nevyvrcholí v závěru, ale už v první třetiny, jindy se vyskytují postavy, které Geralt odněkud zná, ale nikdo se nenamáhá vysvětlit divákovi co jsou zač, navíc se brutálně kašle na časovou osu a fakt, že mezi některými díly uplynou dlouhé roky je poznat jen z toho, že některé postavy se objeví o poznání starší, prostě a jednoduše, Zaklínač by si zasloužil lepší péči. Ale víte co? To je úplně jedno, protože i tak se podařilo vytvořit hodně dobrý seriál, který využívá toho nejlepšího, co od Sapkowského využít mohl a i přes dost nehezké výtky se podařilo vytvořit něco zábavného a atmosferického (zdravíme nadmíru povedený soundtrack). I když ano, kdyby se do tohohle příběhu pustil někdo s vysokým rozpočtem (to vážně žádná stanice nechce fantasy odpověď na hru o trůny?), tak bych se nezlobil. ;" Já nejsem meč, jsem ruka, co ho drží. " (04.09.2014)

Dal bych pět hvězd, leč u některých dílů bylo našlápnuto k super akci, ale vyklubala se z toho jen taková televizní kašička. Nejsem znalec polské televizní tvorby ani jsem Zaklínače nečetl, ale hlavním hrdinou, hudbou a jistou syrovostí si mě seriál získal. Skoro vůbec nevadí, že triky jsou z roku 0, příšery jak z nějaké 30 let staré televizní pohádky ze Studia kamarád a herci ve vedlejších rolích nějací strejdové z dědiny. Tu atmosféru tvůrcům věřím a to je u fantasy seriálu žádoucí. Když to srovnám s nějakým současným britským seriálem jako třeba Merlin, vychází mi polský Zaklínač jako jasný vítěz. (21.06.2011)

Poměrně povedený seriál podle slavné předlohy. Samozřejmě není to vizuální hollywoodská hostina, ale spíše poctivá televizní práce. Především představitel zaklínače Geralta, Michal Zebrowski, seriál skutečně táhne a nese ho na svých bedrech. Nejvážnějším záporem je, že bez lepších triků a možností se tvůrci měli zaměřit hlavně na příběh a ten je u tohoto seriálu dost nesourodý. Některé díly ve stylu povídek na sebe nejsou přímo návazné a docela to funguje - je vybudována hlavní postava a sledujeme její jednotlivé příběhy. Pak se ale z ničehonic tvůrci pustili do velkého románového příběhu, který se rozhodli vtěsnat do několika dílů...no a podle toho to dopadlo. (19.03.2009)

Kdybych nikdy nehrál Zaklínače (PC i PS4) a hlavně nečetl knihy, tak přimhouřím oči víc. Dokážu ocenit, že je to polská nízko rozpočtová akce, ale ten drak ve 4 díle (v tu chvíli bych i věřil slovům, že zlatí draci nejsou a je to jen iluze :-D; nikdo nikdy neviděl zlatého draka, je to podvod :-D) Doporučení: 1. podívat se na seriál, 2. hrát hry a 3. číst knížky. (07.09.2018)

Přes oprávněné Galadrieliny výhrady musím uvést, že i tak je seriál sevřenější a hutnější než jeho filmová shrnutina. Klady pro mne převládají i za těchto okolností. V rámci svébytného polského kulturního fenoménu, před nímž v případě jeho vrcholných projevů smekám s nanejvýš pokornou úctou, to znamená skvělý výkon Zebrowského, jehož mimořádnost získává na kvalitě právě v souvislosti s Galadrielinými kritickými postřehy, a dále slovanskou kvalitní adaptaci jinak zatím pouze západoevropsky uchopeného žánru. Slovanská i baltská problematika jsou i nám ovšem stejně, ne-li ještě více blízky. Ozvuky mýtů i některých vědeckých dohadů jsou zvládnuty na vysoké úrovni již v literární předloze a v tomto ohledu nic nezměnila ani Brodzkého režie. Polský seriál svým způsobem nahrazuje mnohé, co v našem osvojení domácích bájí fatálně chybí. Sapkowského téma snese v našem kontextu srovnání s tvorbou Beneše-Třebízského (zejména historický román DAGMAR o významné dánské královně, starší dceři Přemysla I. Otakara), Jiráskovou (STARÉ POVĚSTI ČESKÉ) nebo Štorchovou (LOVCI MAMUTŮ, NA VELKÉ ŘECE). Víc než čestně tento "VĚDMÍN" obstojí v porovnání s americkou produkcí typu různých HERKULŮ a PÁNŮ ŠELEM a srovnání snese i s francouzskými ASTERIXY a OBELIXY. Lehký žánr má jednu prožluklou vlastnost: není velkým uměním a v tomto ohledu ho vymezuje i svébytná poetika. Císař nemusí být vždy nahatý; někdy není jen suprasalónně oblečený. I to se může stát. (28.03.2008)