Zaklínač

Charizmatický hlavný hrdina, občas malebné exteriéry a vydarená hudobná stránka versus všetko ostatné. Autorom slúži ku cti aspoň to, že obecne slabé triky tlačia do popredia len keď je to naozaj nevyhnutné. Výprava však silne pokrivkáva a nedostatok prostriedkov je cítiť na každom kroku (Kaer Morhen ako skalnatá oblasť s jaskyňou, elfovia takmer na nerozoznanie od ľudí) No a bojová choreografia zabíja aj ten zvyšok atmosféry. Nakoľko knihy disponujú určitou kvalitou, seriál, ktorý z nich vychádza, občas dokáže potešiť, či už dialógmi, alebo absenciou cenzúry. Lenže ako celok to veľmi nefunguje a netešia ani nelogické zmeny v zaklínačskej mytológii. Nie je divu, že sa od projektu dištancoval aj sám Sapkowski. Ľudí, ktorí prišli do kontaktu so svetom Zaklínača však seriál môže za istých okolností osloviť. Akurát mi nie je príliš jasné, čím môže osloviť väčšinu tých, ktorí s ním do kontaktu neprišli a prečo by ho mali brať viac ako len tuctové televízne fantasy. (23.07.2014)

Když už se nám přiblížil The Witcher s Cavillem a já dočítám čtvrtou knížku, tak jsem si řekl, že bych mohl zhlédnout i původní seriál polské produkce. Żebrowski je rozhodně charismatický 'wiedźmin', a když si odmyslím na dnešní dobu vtipné digitální příšery, tak se vlastně jedná o docela příjemnou podívanou. Vůbec mě tedy nebavilo prvních pár dílů, ale když je divák přežije, zbytek je docela koukatelný. (02.02.2020)

Nuzný vzhled a výprava (louky, lesy, kamenolomy, skanzeny, hrádky) mi k "středoevropskému" zasazení vlastně docela seděly. (Digi)triky a masky byly k smíchu, hudba kolovrátková a zpracování odpovídalo televizní inscenaci, ale nic z toho nepohřbilo přitažlivost vyobrazeného fantasy světa (danou, předpokládám, předlohou, kterou jsem nečetl ani nehrál, jde o mé první setkání). Značně se totiž povedly postavy, především ta hlavní, skvěle vystižená charizmatickým Michałem Żebrowskim. Ne, jeho rozpolcenost mezi lidstvím a netvorným "zaklínačstvím" nevnesla do díla pulzující "hamletovské" drama, ale tvarovala ho dostatečně, přestože dějový oblouk propojil nesouvislé povídky až v závěru a nejasné časové odstupy znepřehledňovaly orientaci ve změnách politických větrů. (10.01.2020)

Knižní předlohu mám velice rád a seriál se mi také líbil. Co mě asi nejvíce potěšilo, byl casting. Najít někoho vhodnějšího pro postavu Getalta by byl asi nadlidský výkon a stejně tak ostatní herci mi skvěle sedli ke svým rolím. Co mě naopak trochu zklamalo, byla atmosféra. Knižní dark fantasy prostředí je zde nahrazeno za realistické středověké Polsko, do kterého jsou vsazeny všechny bytosti a reálie. Proto taky Zaklínač nepůsobí příliš fantasy dojmem. Je trošku paradox, že jsem cítil daleko víc Zaklínače z japonského seriálu "Claymore" , který by ani Zaklínačem neměl být, přestože je mu v několika bodech více než podobný. (17.02.2008)

Stejně jako většina přítomných mám Zaklínače rád. Na seriálu mě zaráží, že se filmové zpracování nedrží látky povídek. Tvůrci jako by vystřihli některé uzlové body textů a různě je seskupili v dílech seriálu. Na volném zpracování není nic špatného - pokud funguje. Jenže mám pocit, že seriál kulhá - povídky mají v literární podobě prokomponovanou stavbu se zápletkou, krizí a rozuzlením, které často končí životní deziluzí, nebo vlatně poznatkem, že se ve skutečnosti nic nerozřešilo. Odtud pak pochází Geraltova skepse a jeho nevraživé nálady. Zdá se mi, jako by v seriálu bylo příliš slepých míst - divák, který povídky nečetl, nemůže úplně dobře pochopit Geraltovu motivaci, protože se prostě vytrácí pointa. (Nemluvě o tom, že stavba jednotlivých dílů je hrozně fádní.) Ostrouhaný děj přetavený do děravých epizod seriálu mi vadí daleko více než nijak oslnivé kostýmy i interiéry. Ale i tak se na Zaklínače - za nějaký čas - podívám znovu. (02.10.2008)