Katedrála

Pod povrchem (polské digitalní tvorby)zatajený dech, kroucení hlavou, očekávání, překvapení, šok... Ne, nejde o horor typu Noční můra z Elm Street, ani o krvelačný thriller a nebo psychologické drama. Abych řekl pravdu, žánr v tomto případě vůbec není jednoznačný - záleží z úhlu pohledu. Řeč je o krátkém animovaném fantastickém filmu Katedrála od polského režiséra, výtvarníka a animátora Tomka Baginského. ______ Baginski vystudoval architekturu a jak sám říká, právě proto, že profese architekta je v polsku vážená a považována za elitní, podobně jako lékařské či právnické povolaní. Po letech technických, architektonických a průmyslných vizualizací se usadil v produktivním prostředí studia Platige Image, které poskytuje svým umělcům technické a často i personální prostředky na samostatné autorské projekty. ______ Katedrála patří k těm filmovým děl, kterým je možné uvěřit i neuvěřitelné - málokdy se totiž stává, že animovaný film zanechá takový hluboký dojem. A ani divák sám si při něm ještě nezvykl na existenci vážných tématů. Důkazem toho, že katedrála vzbudila nebývalý zájem v řadách laické veřejnosti i filmových odborníků, je i množství ocenění, mezi kterými najdeme Cenu za nejlepši krátký animovaný film festivalu digitalního umění a technologii Siggraph 2002 (San Antonio, USA) a též nominaci na oscara v kategorii Krátký animovaný film. ______ Příběh hovoří o cestě muže - osamělého poutníka, který po dlouhé a úmorné cestě přichází na konec lidmi poznaného světa. Tam objevuje velkolepou katedrálu, místo plné tajemstvích, které možná nikdy nebudou odhalené, nebo... (to však nesmím a nechci prozradit). Základní myšlenka filmu, jak ji prezentoval sám autor, je o hledání odpovědi na otázky, o hledání směru života, o hledání architekta, který nám staví náš vlastní svět. Námět šestminutové počítačové 3D animace je založený na motivech novely polského spisovatele Jaceka Dukaja. Kvalitu předlohy umocnil expresivní a surrealistický výraz, který vtlačil prostřednictvým vlastního výtvarného zpracování Tomek Baginski. Právě počítačová 3D grafika se velmi dlouho potýkala s příliš umělým, chladným a nepřirozeným vizuálem (mimochodem dnes přes všechny negativní ohlasy minulosti celkem "moderním"), s povrchností, přetechnizovaným přístupem, ale za to s nedosáhnutelností kvalit tradiční výtvarné exprese. Ta často nacházela krásu v nedokonalostech a přirozených chybách, v nedotáhnutých skicovitých liniích, teda i ve všech projevech autorova rukopisu. Technologický pokrok a využití počítačů zpočátku jen jakousi imitaci, velmi jednoduché napodobnění oblíbených "uměleckých" technik, či "zneužití" různých filtrů a efektů. Potom se však otevřeli i další možnosti. Tam, kde si počítačový nadšenec začíná troufat a pouští se do hlubin, kterým by se byl kdysi obloukem vyhnul, zazní z řad výtvarníků konečně hlasité STOP! Stop úpadkové kultuře, vyslovené prostřednictvím vysoké kvality, kterou sami prezentujou a která vskutku změní i doposud rozšířené názory. ______ Na jedné straně se výtvarní umělci nejprve obávali spojení počítačových technologií se svými schopnostmi, na straně druhé jejich mladá generace počítačových řemeslníků podceňovala a snažila se dokázat, že jejich počítačové umění nemá s tím výtvarným nic společného. Zkušenost však ukázala, že jen generovat už nestačí, a tak se o hodně víc než kdykoliv předtím znova stoupá význam tradiční kreslířsko-malířské přípravy a použití klasických postupů, i když dnes už v samozřejmém spojení s počítačovou realizací. Právě tuto cestu si vybral i Tomek Baginski. Když se totiž blíže složité scenérii a detailní konstrukci přírodní katedrály, která připomíná svojí rostlinnou ornamentálností velkolepé dílo architekta Antoniho Gaudiho, zjistíme, že všechny povrchy objektů, pozadí, jednotlivé scény v pre- i post-produkci byli dotvořené trpělivým ručním domalováváním. A tak se do strojové estetiky znovu vrací lidský prvek. Díky v polsku pevně zakořeněnému malířskému školení se daří přelomit neviditelnou bariéru mezi počítačem generovaným uměním a rukodílnou tvorbou. Surealistický přístup je Polákem jistě vlastní: v mnoha dílech právě od výrazných polských osobností vidíme silné emoce, přenesené do sugestivních představ, často v trochu ponuré a drsné atmosféře, kde se střetává skutečné a vymyšlené, škaredé a krásné, veselé a smutné.______ Film katedrála nesleduje žádný ze současných trendů, neoplývá převelmi akčním dějem, no přesto všechno je v něm přítomná maximální dynamika. Atmosféra podpořená specifickým osvětlením a jeho přeměnami, vhodně voleným barevným a výtvarným výrazem, a nakonec i adekvátní hudbou, zdůrazňující filozofický podtón. (31.05.2005) (méně) (více)