Kouřové signály

Indiáni a vše co k nim patří - alkoholismus, mlácení žen, zapalování domů a karavanů, neúcta k bělochům, vyprávění nesmyslných historek a rádoby válečnická povaha. Victor Joseph a Thomas Builds-the-Fire žijí v indiánské rezervaci v Plummeru, stát Idaho. Thomas je brýlatý podivín, který vypráví smyšlené příběhy a všichni se mu smějí, zatímco Victor je naštvaný a nepříjemný mladý muž, který hraje basketball. Ti dva se znají díky Victorovému otci Arnoldovi, obřím tlusťochovi, po kterém jedou hezké ženské. Film začíná tragédií, při které hoří dům, patřící Thomasově rodině. Při požáru se Arnoldovi povedlo zachránit Thomase jako kojence, zatímco jeho rodiče v domě uhořeli. To bylo v roce 1976 a děj se odehrává ve dvou liniích - v roce 1982 a 1997. Thomas považuje Arnolda za hrdinu, zatímco Victor na něj má jiný názor. Arnold je totiž ožrala, násilník a opustil svého vlastního syna, a hlavně mlátil jeho matku. Thomas a Victor jsou tedy sousedé a známí a jejich přátelství je celkem zvláštní - baví se spolu, ale moc si nerozumějí. Jednoho dne přijde zpráva, že Arnold zemřel ve Phoenixu v Arizoně, kde žil v karavanu poté, co opustil Victora a jeho matku Arlene. Victor má vyzvednout jeho popel, a Thomas mu nabídne, že zaplatí výdaje za cestu. Cestu absolvují dálkovým autobusem a stihnou při tom urazit pěknou bělošku a nechat se vystrašit dvěma burany. Oba hoši hledají svou identitu a i když jsou oba indiáni, tak jsou mezi nimi velké rozdíly. Victor je více stoický a má výraz válečníka, a Thomas je zase tradiční a romantický, protože už dvěstěkrát viděl Tanec s vlky. Jejich dichotomie je patrná v celém filmu a vede k tomu, že Victor je podrážděný z Thomase a Thomas je naopak fascinován Victorem. Kamarádi dorazí do Phoenixu a zde musí čelit svým rozporuplným pocitům ohledně otce a vlastní identity. Otec měl mladou a hezkou přítelkyni (nechápu, vždyť to byl vyžraný ožrala) Suzy Song, která jej brala jako otcovskou postavu. Ale hlavní je skandální odhalení, že Arnold odpálil ohňostroj, který způsobil požár, jenž zapálil Thomasův dům. No a nakonec si všichni tak nějak vzájemně začnou rozumět a pochopí toho druhého. Občas jsem se zasmál, občas jsem se nudil a občas jsem se nestačil divit, jaká jsou ti indiáni paka.  (09.06.2023)

Odkaz posledních žijících indiánů, je v tomto filmu jasně znát. Každý starý národ, žijící si po svém, ničí alkohol a moderní civilizační návyky. Vypráví se tu o mnoha věcech. Jak lidé celý život litují svých činů. Jak se synové zříkají své totožnosti aby ji posléze našli. Jak citlivé a křehké je spojení dvou odlišných kultur, z nichž ta moderní necitelně ničí tu starou. Film o posledních indiánech, kteří by měli být hrdí na to, jací jsou a udržovat svůj odkaz s hrdostí a úctou. Krásně natočený film o indiánech, který natočili indiáni. Více je třeba vidět. (02.09.2012)

Indiáni pro mě nejsou zrovna kulturou, kterou bych vysloveně vyhledával. Když ale na ně občas narazím ve filmech, rád se na ně podívám. Zajímavé ale je, že ve výsledku s těmi filmy zůstanu tak nějak na průměru. Ani nepřekvapí, ani nepotěší. Prostě ukážou to, co ukazuje snad každej film o indiánech. Utlačovaný národ bílou většinou, která se ve svém světě utápí v chlastu, jak zvíře v ohradě. (25.09.2015)

"John Wayne´s teeth, John Wayne´s teeth, are they plastic, or are they real?" Kdyby nic jiného, tak tuhle říkanku si budu z téhle indiánské roadmovie pamatovat ještě hodně, hodně dlouho. Mimochodem, docela mě překvapilo, jak je John u indiánských teenagerů "oblíbený". Trochu jsem se nad tím ale zamyslel a chápu je. (24.05.2003)

Příběh cesty sympatických a dobře zahraných postav k sobě samým a k řešení osobních otázek, které se někdy vůbec nedají zodpovědět. Mělo to vtip a mělo to i váhu. Dostat každého tenhle snímek vyloženě nemusí, mystika je možná ukryta trochu hlouběji, než by někdo od indiánského režiséra čekal, přesto je v tomhle filmu mnoho silných momentů. (25.04.2012)