Kouřové signály

Prechadzka so sympatickymi iducimi nacelnikmi a bleskovymi pohladmi smerom spät, nedopadla najhorsie. V podstate sa slo pomalsie po rovnom asfaltovom terene , ale trafil som aj hrbol, neskor trikrat prilozil som si ruku k ustam, lebo je to slusnost pri zívaní, ale na druhu stranu nakoniec moja dusa ostala pohladena, takze silnejsie tri, kedze sa tie pohyblive obrazky indianskeho povodu vyskytuju ako safranu v mojej kuchyni .POW WOW (22.06.2015)

mě tento film nijak nezaujal, indianský život jak je zde prezentován je fajn, ale přišlo mi vše nějak moc zdlouhavé, některé pasáže docela nudné, takže tímto filmem nejsem tolik nadšená, jako ostatní uživatelé, tak kde je chyba? že bych potřebovala vidět jiný film, s lepším námětem, a jiný styl filmu? nejspíč to tak bude, škoda, očekávala jsem od tohoto filmu více, i více té srdeční záležitosti, ale to se zde nestalo, bohužel, (03.02.2011)

Trvalo mi osmnáct let, než jsem se k tomuto "jinému" filmu dostal. Přece jen jsem o něm tenkrát četl v nemocnici, což je místo, na které člověk raději zapomíná a tak jsem poněkud zapomněl i na Kouřové signály. Čas na Thomase, Victora a především jejich příběh o cestě, při které se mimo jiné znovu obnoví jejich přátelství přišel nyní... Právě příběhem je to vlastně jednoduchý film, který ale nepostrádá vícero vtipných, ale i dramaticky silnějších scén. Jeho největší zajímavostí ale samozřejmě zůstává nahlédnutí do života dnešních indiánů a právě to mě původně zaujalo nejvíce. Herecky je to film uvěřitelný, navíc především hlavní herci hrají velice dobře. Chris Eyre natočil tématem a obsazením zajímavou road movie, která rozhodně nezklame, naopak pobaví a třeba i rozesměje jednou z několika povedených hlášek. 75% (12.09.2016)

Film, který natočili indiáni, hrají v něm indiáni, je o indiánech a je pro... indiány? Ani ne. Kouřové signály by za běžných okolností byly průměrným nezávislým filmem o klucích, kteří si na cestě ke kamarádství museli projít několika peripetiemi poděděných po předcích. Díky prostředí indiánské rezervace, v níž se jiní lidé na věci dívají jinak (a přesto tolik stejně), je však vyprávění o otcovské lásce, chybě, odpuštění a vlastní identitě netuctové. Netroufám si soudit, zda je místy opravdu tak teatrální, jak se zdá. V první řadě je lehké, chápavé a v nejlepším možném smyslu slova zadostiučiňující. Nevšední zážitek vítězí. (27.02.2012)

Indiáni pro mě nejsou zrovna kulturou, kterou bych vysloveně vyhledával. Když ale na ně občas narazím ve filmech, rád se na ně podívám. Zajímavé ale je, že ve výsledku s těmi filmy zůstanu tak nějak na průměru. Ani nepřekvapí, ani nepotěší. Prostě ukážou to, co ukazuje snad každej film o indiánech. Utlačovaný národ bílou většinou, která se ve svém světě utápí v chlastu, jak zvíře v ohradě. (25.09.2015)