Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
Film silně zakořeněný v ruské realitě (minulost - křesťanské tradice, 2. světová válka, ruský hudební folklor, současná traumata - čečeňský konflikt, staří versus mladí, vesnice vs. město), postavený na dokumentaristické zkušenosti, ovšem i značně symbolický (babička jako matička Rus), navíc neuvěřitelně dojemný a věrohodně lidský (což se nedá říci třeba o takovém B. Slámovi, který by asi rád něco podobného u nás točil). Jen ten překlad Babka mi přijde takový schazující - nebylo by lepší Babička, Bábinka...? ()
Niet čo dodať. Ukážková plejáda a exhibícia ľudského hnusu a odpadu, alebo ako sa vraví - za dobrotu na žobrotu. Ono je veľmi ľahké len brať, no pravý charakter človeka sa ukáže, až keď má niečo dať, nezištne a od srdca. V tomto filme veľa dobrých ľudí veru nenájdete. Preto mi aj ten rozprávkový koniec z pohľadu babičky náramne zapasoval. 85/100 ()
Starala se o ně, dala jim svou lásku, v podstatě je vychovala a nyní, když je stará a skoro nemohoucí, nemá kam jít. Nikdo ji nechce, když už z ní nemohou dostat žádné peníze. Rozdala svůj život mezi své milované a ti se k ní otočili zády. Velmi dojemný film o tom, jací jsme vlastně lidé a jaká je společnost, a to rozhodně ne jen ta ruská, protože, ač jde o ruský film, takových babek a dědků se v každé zemi najde spousta - třeba i jen o dům dál, než bydlíte. ()
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Původně jsem na film ani nechtěla jít, ale ještě byly volné lístky, tak jsem využila příležitosti. A je to ten nejsilnější film, který jsem na letošním festivalu v Karlových Varech, viděla. Dlouho mě film sice nijak nebavil, ale pak se začalo vyjevovat, co chce vlastně sdělit a po skončení jsem nemohla popadnout dech. Kdybych se na to dívala sama, jistě brečím jak želva tak, jako spousta lidí v sále. ()
Já nevím co říct ... dostalo mě to, prostě tak nějak úplně na kolena. Na samotném konci se mi z očí rozkoulely slzy jako hrachy a nešly zastavit. Cítila jsem se tak smutně a bylo mi líto starého člověka, kterého si vlastní příbuzní přehazovali jako horký, z popela vytažený, upečený, plesnivý brambor! :( Ti co mají všechno, nepomohou a ten co má nejmíň, by se rozdal. Velice dobře zahrané o současném životě v matičce Rusi, kdy rozdíl mezi bohatstvím a chudobou je skutečně propastný. Záběry ruského venkova a tvrdý život jeho obyvatel mě připoutal spolu s překrásnými folklorními písněmi. Jinak smutné, opravdu smutné ... (Challenge tour 2015) ()
Reklama