Poslední dny Mussoliniho

Honička na Mussoliniho, který se mezi Němci, Američany a partyzány snaží proklouznout do Švýcarska. Od muže, který si potrpěl na velkolepá gesta, bych čekal něco jiného než že bude kličkovat jak krysa v úzkých. I ta jeho zmrvená poprava spíš připomíná utracení psa než konec imperátora. Nakonec i Clara Pettaci projevila více odvahy než on. Byl by to vcelku průměrný snímek nebýt Roda Steigera, který je naprosto přesvědčivý. (08.05.2015)

Nahanacka s Mussolinim, kde Mussoliniho stvarnil genialny Rod Steiger /In the Heat of the Night/. Reziserska praca Carla Lizzaniho mi bol vzdy viac odporna nez prijemna, ale tuto sa ten reziser konecne predviedol - Mussolini tusim mal vzdy rad okazale gesta, tu ale prcha ako krysa pomaly ... fakt dobre dielo. Kronika Chudych Mlilencu a Posledni dny Mussoliniho - asi najlepsi Lizzani, a to pisem otvorene : Lizzaniho tvorba je mi z duse odporna . 74 % (10.04.2018)

Na konci dubna 1945 má Mussolini nezměrnou víru ve svou sílu a věrnost svých vojáků. Rezignace je pro něj nepřijatelná. On a jeho fašisté. Henry Fonda skvělý jako vždy, v kardinálské červeni důstojný, s úspornou mimikou, ale úklonem hlavy řekne více než spoustou slov. Mussolini je utopista, nevidí a neslyší pravdu. Nic a nikdo jej nemůže přesvědčit. Ani milovaná Claretta Petacci, žena, která jej do poslední minuty neopustí. Spásu vidí ve Švýcarsku. Žádá o pomoc, chce se vydat. „Jestliže uteče, zabijí jej němci. Jestli neuteče, zabijí jej partyzáni.“ Zatímco Hitlerovy poslední dny přemlela spousta filmů a dokumentů, o Mussolinim jsem toho ke své hanbě moc nevěděla. Skloňovaly se termíny jako útěk, kapitulace, fašisté, duce, soud. Všichni kalkulují s budoucností, co bude potom. Je až škoda perfektních Morriconeho tónů pod válečné obrazy. I když v pasáži, kde partyzáni naoko kladou miny pod most, to je nádhera, esence klasiky, to umí jen Ennio. Někdy stačí k prozrazení málo, třeba jen lampas na kalhotách. Lid už není váš lid. Zajímavé je, jak se každý domáhá ženevských dohod a každý jen plnil příkazy. I díky filmu jsem si uvědomila Mussoliniho roli ve válce, v jejím vývoji v počátcích, kdy se v něm Hitler shlížel. Franco nero vykonavatelem spravedlnosti, leč pohříchu vykonavatelem poněkud neohrabaným. Rod Steiger ve vrcholné formě. A Morricone pod titulky naprosto nedostižný. (22.09.2008)

Parádně vylíčeny poslední dny duceho Benita Mussoliniho a jeho milenky Claretty Petacci. Ústřední dvojice je herecky výtečně obsazena a v tom spočívá celé kouzlo filmu. Rod Steiger jako by Mussolinimu z oka vypadl a Lisa Gastoni se rovněž nenechala zahanbit, a s menší pomocí maskérů také docílila věrohodné podoby Claretty. Navíc mě těší, že toto povedené dílko nevzniklo v USA (která má talent na zmrvení národních dějin evropských států), ale vzniklo tak, kde se celé odehrávalo - tedy v Itálii. K úplné dokonalosti ovšem něco scházelo (především pak nějaký komparz, protože to vypadalo, jako by se po celou dobu filmu venku v exteriérech všude pohybovalo pár osob a zbytek jako by už na válku kašlal - čemuž tak samozřejmě nebylo). Jinak ale tvůrcům veškerá čest... (18.07.2013)

„Jak si mě bude pamatovat historie?“ „Jako toho, kdo zařídil, aby vlaky jezdily na čas.“ Bohužel jsem viděl s bezkrevným a často chybujícím vapetovským dabingem. Steiger je velmi dobrý, ale sám to neutáhne. Nero vyloženě prkený a nesympatický. Celkově tomu chybí větší šťáva, ale rozhodně dobře, že tento film existuje. P.S. až budete zdrhat a pálit za sebou mosty, nikdy sebou neberte ženskou! (15.06.2009)