Waterloo

Sergej Bondarčuk nezklamal a belgické bojiště zhusta zalidnil, aby ho následně patřičně vylidnil. Srážka tří velkých vojevůdců své doby skončila drtivou porážkou jednoho z nich a vzhledem k tehdy používané taktice byly lidské ztráty obrovské (ne, že by časem vylepšované postupy vzájemné inhumace tyto počty snižovaly). Dnešním dnem jsem uzavřel návštěvy tří časových období a tří různých bojišť a musím říct, že to byly smutné exkurze. Lidé jsou holt nepoučitelní. Filmaři se ovšem ve dvou případech vytáhli, a navzdory tématu mi způsobili kvalitní zážitek. Tvůrci snímku Waterloo mi nabídli v hrubých obrysech dokonalou interpretaci dějinných událostí (detaily už tak dokonalé nebyly, ale to je pochopitelné- čas tlačil a Waterloo by událostmi uživilo seriál), fantastický hudební doprovod i kvalitní herecké výkony. Pokud jde o vojevůdce (ne ty filmové), jednoznačně u mě zvítězil maršál von Blücher (s přispěním Augusta von Gneisenau), který mocně přispěl ke spojeneckému úspěchu ve věku třiasedmdesáti let, a to i v situaci, kdy žil v přesvědčení, že je těhotný a porodí slůně. / Poučení: Nechval dne před večerem. (15.04.2023)

Tak přesně takové by měly velkofilmy být: Velké! Skvělí herci, režisér, který se s tím zkrátka nebabral, dvacet tisíc komparzistů z řad Rudé armády, vynikající Rotův soundtrack... A pak samozřejmě TA bitva. Řež, kterou nám Bondarčuk ukazuje především jako souboj dvou stratégů, nemá chybu - záběry typu slow-motion útoku skotské kavalerie, "vítězného" pochodu francouzské Staré gardy nebo (věrohodně vystavěného) bojiště s perfektními formacemi snímaného z helikoptéry jednoduše nemají chybu. Steiger coby Napoleon skutečně válí (Už jen ta úvodní desetiminutovka!), Plummerův Welington je mu ale rovnocenným soupeřem. Vidět to v kině, by muselo být skutečně něco.__P.S. Levnoknižní DVD nabízí ohavné menu, lehce ořízlý obraz (není to naštěstí fullscreen, ale jak naznačují úvodní titulky, po stranách zkrátka kus filmu schází) vcelku obstojné kvality (ovšem žádný zázrak) a dá se snad i říci, že slušný zvuk. Zážitku to neuškodilo. (06.04.2011)

Škoda, že Angličané, Prusové i Francouzi v téhle italsko-sovětské koprodukci mluví všichni anglicky. A pak také škoda, že je to poněkud vytržené z historického kontextu a vidíme jen v krátkosti úpadek a rychlý nový vzestup Napoleonův, završený zachmuřenou tváří v kočáře. Samotná bitva je svou rozlehlostí a počty lidí sovětsky epická a ptačí pohledy na vojáky oseté kopce mají svoji atmosféru. Bohužel je to tak nějak spíše lehké psychologické drama císařovo na pozadí poslední jeho velké bitvy, než nějakou epochální bitevní rekonstrukcí, což také zamrzí, protože je díky tomu obého jen půlka a přitom obě druhé půlky by mohly být skvělými samostatnými filmy. Takhle je film jen šumivým práškem - nakrátko (134 minut :) zabaví, ale nakonec stejně prostě jen vyšumí. Herci svým postavám ale sedli :) ~~~ "Wellington? Why is it always Wellington..." (28.07.2014)

,,VEDĽA STRATENEJ BITKY JE NAJSMUTNEJŠÍ VYHRATÝ BOJ.“ __ Bondarčukova ,,najslávnejšia porážka" je jedným z najväčších diel v dejinách kinematografie – skutočný VEĽKOFILM. Výprava je absolútne famózna a až pri leteckých preletoch kamery snímajúcej gigantický zápas na bojových poliach si uvedomíte, že vidíte pred sebou azda to najmonumentálnejšie, čo látka zvaná film mohla ponúknuť. Iste, Bondarčukova réžia nie je bezchybná a postava Orsona Wellesa je vlastne zbytočnou, rovnako tak ako aj Virginia McKenna, celkový dojem je i tak mimoriadne silný. 70-te roky výpravným epopejám už tak nepriali ako predchádzajúce dve dekády a tak bolo Waterloo skutočnou diváckou prehrou. Neúspechom skončil aj Kubrickov Barry Lyndon a stroskotanie týchto dvoch projektov zamrzí o to viac, že by bolo zaujímavým pozrieť si konfrontáciu s chystaným Kubrickovým vylíčením životnej dráhy Napoleona, ktoré sa nakoniec nenakrútilo. Najsilnejšia scéna je večerné prechádzanie Wellingtona (Plummer) bojovým polom posiatym desatisícmi mŕtvych, padlých v priebehu niekoľkých hodín. (202. hodnotenie, 31. komentár k filmu) (19.05.2010)

Tímto filmem Sergej Bondarčuk překročil laťku, kterou si vysoko nasadil ve "Vojně a míru" zpracováním bitvy u Borodina. Jeho "Waterloo" je téměř dokonalým válečným snímkem a jak nerad nadužívám superlativa, zde se tomu nevyhnu. Rod Steiger jako Napoleon je vynikající, přesto ho zastiňuje Ch. Plummer v roli Wellingtona. Děj má rychlý spád - stačí nás poměrně podrobně seznámit s okolnostmi Napoleonovy 1. abdikace a jeho návratu z Elby a už míří přímo k rozhodující bitvě. Její zpracování je bez přehánění školou režie bitevních scén - řada z nich by si zasloužila samostatný rozbor. Atak skotské jízdy, letecký pohled na Neyův útok proti Wellingtonovu karé, nástup Staré gardy - to jsou záběry nad nimiž se tají dech a nápaditost kamery si zasluhuje jedině chválu. Dále lze snad už jen zmínit výbornou hudbu Nina Roty a přát si aby i v budoucnu vznikaly podobné filmy s napoleonskou tématikou. Současné - převážně televizní - "výpravné" pokusy o tento žánr mohou zatím jenom tiše závidět. (11.10.2007)