Masakr na holčičím večírku

Solidní osmdesátkový slasher o „vrtačkovém vrahovi“, u něhož si mnohokrát říkáte, zda je ta či ona scéna opravdu myšlena vážně, jelikož očividné nadužívání hororových klišé a minimálně jedna opravdu vtipná hláška zabijáka musí nutně znamenat vykročení vstříc komediálnímu žánru. Ač je otázkou, do jaké míry bylo toto žánrové rozštěpení tvůrčím záměrem, film dostatečně baví a jako oddychová jednohubka splňuje svůj účel. A rozhodně jako filmařina ještě stále vyznívá stabilněji než opravdu bláznivé pokračování s rock 'n' rollovým zabijákem. (18.11.2018)

Klasika - rodiče odjedou na víkend, takže holky rozjedou dámskou jízdu, do toho je samozřejmě přijdou týpci šmírovat, ale taky přijde masovej vrah (jmenuje se Russ Thorn :-) s vrtačkou. Vrah vypadá jako nasranej talián co běžně potkáte v létě u moře, celej je v džínovym a do toho filmu jakoby spíš nepatřil. Občas je srandovní, takže se docela minul účinkem, chtělo to nějaký omaskovaný individuum. Ale co. Takže tohle je hlavní zápor a na ostatních už tolik nesejde. Třeba nechtěně vtipný momenty jako je otevírání ledničky s mrtvou kamarádkou bez toho že si jí všimnou, bullet time, nebo poprava šneka. Naopak ale pár smrtí je v pohodě a krom pár prsou (na hezkých, ale jinak nijak zvlášť charismatických herečkách) uvidíte jak to třeba vypadá, když holka vezme do ruky mačetu. It takes a lotta love for a person to do this. (13.02.2008)

Ejhle jak dokáží být dívčí pyžamové párty masakrózní. Snad až příliš typický krvavý slasher své doby, který je zajímavý hlavně svým ženským pojetím a ženským příspěvkem k tématu. Pokud jsem dobře rozluštil jména, napsala jej žena, jiná žena jej režírovala, ženy se ve filmu objevují v pro ně z patriarchálního hlediska netypicky dělnických profesích, ženy jsou hlavními hrdinkami, muži jsou zde jen dekorační kusy masa určené na porážku. Vadí mi to? Ne, právě proto jsem si to docela užil. A nevidím jediný důvod, proč by to tak nemělo být, obzvláště, když se ty ženy chovají a jednají úplně normálně. Začátek tradičně trošku slabší, ale pak se to docela rozjede, vrah je poměrně zajímavý (nevím proč, ale docela mi připomínal manžela Heleny Vondráčkové), objeví se pár zajímavých scén (scéna s ledničkou), hodně nahých scén, klasická osmdesátková atmosféra (je zajímavé, jak jsou podobné filmy trochu na štíru s logikou a logickou posloupností - tady hlavní hrdinka např. řekně kamarádce do telefonu, že jí někdo chodí po domě, objeví otevřené dveře od domu, zavře je a pak si klidně sedne ke klavíru a začne hrát - ale nijak to neubírá na atmosféře (a možná jí to i pomáhá vytvářet). A samozřejmě musím pochválit hudbu, tuhle osmdesátkovou horrorovou hudbu prostě miluju. (17.07.2013)

Zajímavostí na tomto slasheru je, že ho režírovala žena a vsadila do něj některé "inovativní" prvky, které se v horrorech obecně později začaly objevovat častěji a častěji. Kamenem úrazu však je, že v tomto filmu ještě tyto prvky nefungují a je tak vidět i podle místních komentářů. Docela vtipné momenty, které by v celkově nadneseném duchu působily na diváka pozitivně, zde vyloženě divákovi vadí a do filmu nesedí... Jednou se ale s humorem v horrorech (bohužel ...) muset začalo, a ne všechny začátky jsou dokonalé ... Každopádně vraha vidíme hned od začátku, víme z rádia kdo to je, používá fakt skvěle vypadající nástroj - obrovskou vrtačku, která měla snad údajně symbolizovat penis a vrtání do děvčat s ní pak akt lásky vyšinutého vraha ... Na začátku dostaneme docela slušnou porci nahoty, pak už se ale spíš jen chodí, nacházejí se mrtvoly, běhá se po baráku a garáži a divák se vlastně nudí. Bohužel gore scény se z 80% dějí mimo záběr nebo jsou střižené (dnes by se v tomto filmaři vyžili mnohem více ...). Celý film nudí debilními dialogy a jedinné, co je skutečně dobré je asi 5 minutový závěrečný masakr "zbytek dívek vs vrah" ... Ale ten již tak znuděného diváka nevytrhne z příšerné nudy, kterou ho tento mírně "průkopnický" horror celou dobu trápil ... (13.08.2009)

Prototyp filmu, aké ma hrozne iritujú, no pri svojej láske k horroru sa ich sledovaniu bohužiaľ nevyhnem. Spoluscenáristka Beethovena nás 70 minút trápi nudnými babskými kecami a vraždy, ktoré im občas skočia do reči, bohužiaľ ubíja ich nenápaditosť (o smiešnom katovi ani nehovoriac). Posledná 7-minútovka je síce uchádzajúca (a tiež je jediným dôvodom, prečo som sa priklonil k tej vyhasínajúcej jednej hviezdičke), no nedáva zabudnúť na hodinu aj niečo ukrutnej nudy. Aj na "the first horror film written and directed by women" je to neuveriteľne špatné, a ak obitusovi vychádza hodně slušná záležitost, zrejme jednoducho nevie počítať. ;) (07.11.2005)