Přežili jsme Ardeny

Je to film o četě amerických vojáků, kteří se dostali do obklíčeni a zabloudili v Ardenském lese. Mráz, sníh, zima, bez jídla. A to už několikátý den. Mluví mezi sebou, aby zahnali únavu, hlad, spánek a také strach. Ano... strach. Vždyť jsou to mladí chlapci a chtějí žít a přežít tohleto peklo 2.světové války. Že je tam málo německých vojáků ? Já jsem je cítila za každým keřem, za každým nepřehledným lesním úsekem !!! Aby válečný film splnil svou úlohu, tak tam přece nemusí stále strašit Němci ! Byli to taktéž vojáci (ikdyž na nepřátelské straně), i jim bylo zima i oni měli hlad a strach. Ne všichni byli zfanatizováni Hitlerem. To je ukázka scénky ve filmu, kdy Američanům pomůže mladý německý voják, aby nepadli do pasti. Abych pochopila o co scénaristům šlo, tak k tomu nepotřebuji žádná střílející strašidla v německých uniformách. Mě se film velmi líbil, je pravdou že zkušenější režisér by z něj možná udělal HIT. Navíc je to příběh dle skutečné události. Dávám tedy 4* (04.10.2007)

Snímeček, který se svezl na trendu válečných filmů ve stylu Zachraňte vojína Ryana a Bratrstvo neohrožených. Potíž je ovšem v tom, že každá samostatná epizoda Bratrstva je ve výsledku kvalitativně i myšlenkově úplně někde jinde. Představitelům téhle putující partičky se ani nedaří upoutat pozornost natolik, aby k nim divák dostatečně přilnul a v jejich těžkých válečných trampotách za nepřátelskou linií soucítil. Nostalgické dialogy, které mezi sebou ve volnějších momentech vedou, a ve kterých vzpomínají na svou domovinu, působí notně křečovitě a nuceně. Bohužel, režisér se zřejmě snažil i o jakýsi duchovní přesah, který se pokouší uplatnit v osobě nábožensky založeného vojáka Deaca. Když se tedy postavy odhodlají k hlubokým rozhovorům o Bohu a jejich kázání podbarvuje protivná militaristická hudba televizního charakteru, toužebně očekáváte německou ofenzívu. Filmu se nevyhla ani sprška logických lapsů a víceméně úsměvných náhod, které vzhledem k vysoce průměrnému profilu celého snímku beru jako vítané zpestření a důvod k pousmání. Kdyby tedy nebylo zbytečně patriotistické a rádoby duchovní tendence a místo toho se tvůrci snažili pojmout donekonečna omýlané téma Druhé větové války jiným způsobem, či se jen pokusili o nepatrné posunutí žánrových hranic, dopadl by výsledek nepochybně lépe. A přitom začátek vypadal tak slibně. Schade. (09.02.2008)

Čekal jsem mnoho, dostal jsem málo. Pár zasněžených spojeneckých vojáků utíká před tlupou zanšžených německých vojáků zasněženou krajinou. Po cestě se zastaví na návštěvu zasněženého domu...nicmoc se neděje a to je největší slabinou filmu. Nemá to spád. Nejen že si klidně dojdete na záchod, aniž by jste měli pocit že o něco přijdete, ale můžete si i odskočit ukuchtit něco teplýho do žaludku, nebo pro pivko do džbánku. Od válečného filmu čekám rozhodně víc...a nemusí jít pouze o akci a přestřelky... (25.03.2008)

Divák je varován, že se jedná o skutečný příběh. No to berte s rezervou. Jeden zásek za všechny: Poručík je bývalý misionář v Berlíně. A jak na potvoru jeho zajatec je žák jeho berlínské komunity. Přečtou si bibli a on předá klíče od vozidla a veškeré informace Amikům. To se vážně stalo? Scénárista si z nás vyloženě dělá prdel.  Američanům se daří zcela systematicky hrdinství jejich dědů v Ardénách pošlapat a zesměšnit! Myslí si totiž, že celá Evropa je stejně pitomá jako stát Arizona. (27.05.2021)

Někdo přežil Ardeny, já jsem přeardenoval žití. Ok, řekněme, že nám to vypovídalo pravdivej příběh a ok, já to prožít, tak to taky budu chtít někomu sdělit. Ale myslim, že přímo na film to nebyla zrovna ta pravá látka. Hodně se tam kecalo, ale většinou o ničem nebo takový ty klasický vzpomínky na domov. Zima tam je. Akce moc ne. A Pepa Zíma taky ne. (28.01.2010)