Dravé ryby

Takhle vynikající jsem to rozhodně nečekal. Rodinka Rourke, Hopper a Dillon jako by ze skutečného života vypadla. Celkově všichni hrají výborně, ale Dillon mě náramně překvapil, protože právě on je nejlepší. Tupýho bitkaře topícího se ve stereotypním životě hraje velmi přesvědčivě a třeba scéna v baru... tam musel být opilej, protože takhle to zahrát... Tenhle stav totál na močku jsem už viděl/zažil tolikrát, že Dillon prostě musel být taky nebo je extra třída herec. Coppola navíc zapojil černobílý vizuál a doplnil ho takovým snovým audiem. Procházky, kdy Rourke přestane vnímat okolí mají sílu. -"California's like a beautiful, wild... beautiful, wild girl on heroin... who's high as a kite, thinkin' she's on top of the world, not knowing she's dying even if you show her the marks." (08.07.2009)

Film je vizuálně slušně udělaný, krásný BW New York při západu, krásná mladá Diana Laneová, která se zjevuje na skříni v prádle, paráda. Smysl tohoto díla mě ale unikl stejně jako u Outsiders. Hlavní hrdina je dement s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, nefachčenko jak sviňa a jediné čím se tento debílek může pochlubit jsou pěsti, nůž a možná ještě pták ale tam to taky vázne. IQ má sotva jak delfín. Vykreslen je tu jako hrdina, protože co bychom v tom NY vlastně dělali, dybysme nešpásovali. To ale není vše. Má bráchu Rourkeho, kterej jezdí na mašině třeba i do Kálifórnie, usmívá se jak teplej retardovanej a hraje pod psa jako ve všech dosavadních filmech. Vydržel jsem to přesně 38 min. (18.01.2009)

Je až zarážející, jak dovede jeden a tentýž člověk stvořit něco tak podařeného (Kmotr) a na straně druhé hromadu, tak nesmírně nudných sraček (např. Dravé ryby). Nemohu snímku odpárat jeho vysoký potenciál unudit diváky k smrti, nebo je alespoň uspat. Celou dobu jsem si při sledování připadal, jako bych skončil zavřený v nějakém panoptiku, kde se všichni chovají jako šulini, což byl evidentně autorův záměr, ale jaksi se v mých očích nesetkal s porozuměním. Vůbec mě celý tento experiment neoslovil, a to opravdu prakticky v žádném ohledu. Snad možná jen ta hudba by stála za zmínku a jednu hvězdičku. (25.03.2019)

80s byly plné filmů o dětech a Coppola udělal jeden poněkud netradiční. Pojal to artově, takže film je B&W, obsahuje plno krásných/netradičních záběrů či se využívá expresionistického vizuálního vyprávění (po rozchodu odejde bývalá přítelkyně do mlhy vzpomínek). Osobně mi jsou sympatičtí i Matt Dillon a mladý Mickey Rourke, jehož frajerský úsměv mi svou nenuceností připomíná mladého Bruce Willise.  Scénář však nedosahuje takových kvalit, které by si látka žádala. Jednak to není zrovna dramaticky zacílené, ale uznávám, že je to podmíněné hlavním motivem filmu. Jestliže by však témata byla aspoň rozpracovanější a dialogy autentičtější, tak by to emocionálně fungovalo lépe a působilo by to celé dotaženěji. Takhle mě to nechalo poměrně chladným. (29.10.2023)

Na mě tento typ filmů na téma "rebel bez příčiny" nikdy moc nepůsobil a Dravé ryby jsou v tomto směru navíc ještě jedním z nejslabších.Celé to bylo utahané,nudné,bez nasazení,bez výraznějšího příběhu,všechny postavy jsou buď nevýrazné(Dillon,Lane),nebo minimálně divné(Rourke,Hopper).Černobílé zpracování také snímku zrovna dvakrát nepomohlo,Dravé ryby mi vlastně celé přišli bez výrazu.Film nebyl ani napínavý,ani dramatický,ani atmosférický a ani syrový,prostě šedivý jako jeho samotný obraz. (22.05.2010)