Dravé ryby

Způsob tohoto umění, zdá se mi poněkud nešťastným. Mám rád Matta Dillona, Mickeyho Rourka (toho fešáka z 80. let), Dennise Hoppera a koneckonců i Nicolase Cage. Ale tady to celé nějak nefungovalo. Smysl filmu mi zcela unikl, jakoby snové scény mě vůbec ničím neoslovily a ani s hlavním hrdinou sem se neztotožnil. 1080p (02.02.2014)

Stylově vytříbená Coppolova studie lidské omezenosti, tuposti a pochybných zásad, které jejich nositele zbavují veškerých šancí o podnětnou sociální interakci. Film je to sám o sobě dobrý (hodnotím-li tedy prostředky čistě filmové: kamera, načasování hudby, vedení herců), nicméně postrádající kvalitnější rovinu literární či, chcete-li, příběhovou. Ne, že by Coppola neuměl vyprávět, na Kmotrech nám ostatně dokázal, že tohle rozhodně mezi jeho slabiny nepatří, zde však o rozvíjení příběhu vůbec neusiluje, koneckonců neusiluje ani o příběh. Proč? Jeho film je v první řadě o nudě a neschopnosti vymanit se z radostí a požitků (touha po boji a vzdoru, kterou hrdinové naplňují při soubojích gangů (tímto motivem je rozvinut jediný náznak děje, který se ve filmu objevuje: konfrontace nezkušeného Rusty Jamese a jeho bratra, který na rozdíl od Jamese již něco prožil, nějakou dobu pobýval v Californii a poznal "svět za zdí" a nyní se snaží svému bratrovi otevřít oči jak vyprávěním a přibližováním nového světa, který poznal, tak už svojí přítomností) a sexuální život, který je ve filmu rovněž vykreslen velmi jednostranně a ploše), které jsou však ve skutečnosti jen imitovaným stereotypem, jenž může nějakou dobu bavit, ale dříve či později se v něm člověk utopí a ztratí coby mentálně smysluplná osoba význam - a to ať už si svoji situaci uvědomuje nebo ne, jelikož snaha cokoli s ní udělat, cokoli změnit, bude takřka bezvýjimečně neúspěšná a bezzubá. Coppola dokonale nastínil podobu takového světa (vizuálně), podařilo se mu své hrdiny uvěznit do nervy drásajících kulis a černých mračen, nepodařilo se mu ovšem vytvořit pro tento svět sdostatek bezvýchodných situací a neřešitelných momentů. A zde se opět dostáváme k příběhu, který zkrátka chyběl. Cokoli ve filmu vykonaného bylo totiž poměrně donebevolající, vizuální preciznost nestačila k tomu, aby hrdinové vzbudili u diváka jakékoli emoce. Všechno bylo prázdné, zbytečné. Takříkajíc nicneříkající. (17.04.2011)

Černobíle artová kamera a přepjaté dialogy skupinky kluků z předměstí, kteří to kvůli okolnostem dotáhnou nejdál tak do kriminálu nebo k obsluze benzínky. Jenomže ty dialogy plné nadnesených frází vůbec nepasují k mladistvému lumpenproletariátu, dělají z nich vycmrndlé, neživotné postavy, jen efektní postavičky vystřižené z papíru. Navíc neexistuje žádný příběh, žádné směřování, nic. To by se dalo ustát, kdyby měl snímek aspoň zajímavou atmosféru nebo úhel pohledu, on ale nenabízí nic. Jenom k uzoufání nudné hraní si na umění, které je až směšně laciné. (02.05.2016)

Budu sice plavat trochu proti proudu ostatních, ale tento film je moje první setkání s režií FFC. Když jsem se tak, ale na to díval a podíval se jak jsou hodnocené jiné filmy od FFC, tak si říkám, že ostatní budou fakt filmový pecky. Protože tento film se mi dost zamlouval především režijně. Scénaristicky taky dobré a herecky to bylo uplně parádní. Mladý Rourke byl o dost lepší než ten starší, co je teď a s Dillonem teprve mé druhé setkání. Přesto se těším až si pustím další snímky tohoto režiséra. 80% (19.05.2011)