Jméno růže

Sean Connery, Jean - Jacques Annaud a Umberto Eco. Tři základní kameny, které jistoto jistě musí zvednout každý film na 4* a Ve jménu růže není vyjímkou. Velmi kvalitní kniha Umberta Eca, zrežírovaná J.J. Annaudem a zahraná Seanem Connerym, který si v roli mnicha Williama rozehrává jeden ze svých prvních hereckých konzertů. Všichni ostatní jsou výborně obsazení a žádná postava není slabá a vysloveně nepovedená. Velmi potěší v minulosti Annaudem oblíbený Ron Perlman, pro kterého si našel místo stejně jako v Quest for fire, kde hrál jednu z hlavních rolí. (22.11.2006)

Otevřeně se přiznám, že filmové Jméno růže čtyřhvězdičkovým hodnocením poškozuji, protože tenhle kousek si zaslouží hvězdiček pět. Jenže románovou předlohu jsem četl a zanechala ve mně nesmazatelný dojem - patří k mým pěti nejlepším literárním zážitkům a o filmové adaptaci mám vlastní představu, byť si uvědomuji, že nikdy nebude naplněna. Eco napsal mnohavrstevný román, kde detektivní linie vyšetřování série vražd je fakticky vedlejší. Jméno růže je ve skutečnosti popisem středověkého myšlení, hodnotového žebříčku a rozvrstvení společnosti. Je to taková učebnice dějepisu v lákavém obalu. Natočit Jméno růže tak, jak to Eco napsal, by znamenalo filmové studio přivést k bankrotu, protože by to bylo nesmírně nákladné a široké divácké obci málo přístupné dílo. Nehledě na to, že by muselo svou délkou konkurovat takovému seriálovému Útěku z vězení. Annaud je režisér, který má vytříbené výtvarné cítění a na plátně je to zkrátka znát. Jeho středověk není kašírovaný, ale hodně naturalisticky podaný - plný bláta, špíny a syrovosti. Dokázal film zaplnit plnokrevnými divácky vděčnými postavami, které ztvárnili špičkoví herci. Sean Connery i Christian Slater jsou herecky dobří a typově přesní. Ve filmu nejde ani tak o děj a výslednou pointu jako spíš právě o zachycení středověké atmosféry - a to se prostě povedlo. Celkový dojem: 85 %. (07.12.2007)

Shodou náhod jsem tento film viděl na dvě půlky (po hodině se najednou přestaly zobrazovat titulky) a tak jsem si jej musel dopustit až dnes. A nevím, jestli je mé výsledné hodnocení nějak ovlivněno tímto faktem, ale přišlo mi, že první půlka byla mnohem lepší. Z ní jsem cítil tu "špinavost", ducha té doby, prostě to byla atmosférická podívaná nejvyššího stupně s dokonalým Connerym. Druhá půlka mi přišla taková uspěchaná, věci se dějí z rázu na ráz, a ten konec se mi moc nezdál. Nicméně Connery stále hrál jednu z jeho nejlepších filmových rolí, mladý Slater mu zdatně sekundoval (škoda, že svůj talent utopil v béčkových filmech) a F. Murray Abraham je dokonalý inkvizitor. Knihu jsem nečetl, ale přemýšlím o jejím sehnání. Po přečtení a případném druhém zhlédnutí (pokusím se, aby to byl tentokráte v kuse :-)), napíšu víc. 80 %. (13.05.2011)

Z předlohy, kterou jsem četl kdysi na střední škole a teď si ji chci pochopitelně přečíst znovu, si dnes už nepamatuji skoro nic a možná to je lepší. Nemusel jsem totiž porovnávat, co je ve filmu jinak a co vše se do něj nedostalo, jen jsem ho zkrátka napjatě sledoval, trnul a bavil se celé dvě hodiny. Film je totiž výtečná středověká detektivka s přesahem pro trochu zasvěcenějšího diváka, má milionovou atmosféru a prvotřídní obsazení se Seanem Connerym v hlavní superroli. (06.11.2016)

„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ (29.08.2011)