O půlnoci odnesu tvou duši

Keď niekto drží v hnátoch lebku, nemusí to byť hneď Hamlet, všakže? Môže to byť aj pokrivený hrobár, ktorý na začiatku pôsobí, že by mohlo ísť aj o slušný klasický horor, nakoniec však človek nechápe, v čom sa toto stalo kultom. Niektoré scény pôsobili bábkarsky ako keby šlo o prequel raťafáka Plachtu. A ten bol teda naozaj desivý, asi aj desivejší. (11.04.2024)

,,Ještě je čas. Nedívejte se na tenhle film. Běžte domů. Příliš pozdě..." Poněkud obskurní snímek, který je dvě třetiny dramatem muže, jenž sice umí ovládat lidi ve svém okolí, avšak nedokáže si získat lásku ženy, po které touží. Zlotřilý hrobník Zé jakoby vypadl z naturalistických dramat E.Zoly. Touha po potomkovi ho žene k běsnícímu vraždění, současně dává na odiv svůj absolutní ateismus a posmívá se pověrčivým obyvatelům. Černobílý snímek se v určitých momentech nejen formálně velmi podobá expresionistickým snímkům. Závěr se mění v klasický duchařský horror, byť divák si může myslet, že vše jsou jen hrobníkovy halucinace. Snad jen strašit diváky sklípkanem mi nepřijde vynalézavé, jelikož ti člověku svým slabým jedem neublíží. Pouze některé druhy uvolňují z těla ochlupení, které se zabodává do kůže a vyvolává těžké záněty. Tenhle ovšem ne, jelikož by ho nenechali lézt po herečce. Opravdovější by tak bylo konstatování: zemřela hrůzou...než na pokousání pavoukem. Jinak příjemná podívaná na...Velikonoce? ano! na Velikonoce zvlášť! (07.04.2012)

„Pravda nebo pouhá lež? Strachu stejně neujdeš.“ Naivně teatrální a přestylizované... a přesto zásek. Skutečná, čili černobílá existenciální úzkost ze smrti (z nepokračování), pekelně řvoucí do ticha a děsivé prázdnoty zhýralé ateistovy mysli. Bohužel pak, v nekonzistentním závěru, zprasená infantilní duchařinou. BEZVĚRCOVO OKÉNKO: [][] Čím mě fascinovala jediná skutečně živá (protože s koulema) postava? †† Svým přiléhavým, jako šlehnutí biče krátkým jménem. †† Že i půl století po své smrti Zé stále ožívá (!), v hlavách ateistů a v jejich komentářích na csfd. †† Tím, jak si Zé své každodenní zírání (cizí) smrti do tváře kompenzoval živočišnou, byť sadisticky zhýralou a sobeckou radostí ze života. †† Pochopením, že smysl života je v jeho pokračování, tedy v dětech. †† Nepochopením, že zlo není cesta ke klidu duše. [][] Jistě, Marins je děsnej narcis. No a? Moje volná asociace: psychopat Otis z Vyvrženců pekla, který vzývá a provokuje Boha, než někoho umlátí k smrti: „Tady jsem, Bože, můžeš mě přece zastavit!“ A co na to ten nahoře? Co by. Mlčí a dělá jakoby NIC. (31.10.2023)

Co je život ? Je to pokračování smrti.Co je smrt ? Je to konec života. Co je bytí ? Je to nepřetržitost krve. Co je krev ? Je to důvod existence. Těmito slovy nás do snímku přivítá hrobník Zé do Caixao. A musím uznat, že to je sympaťák. Opovrhuje náboženstvím a bůh je pro něho v podstatě sprostý slovo. A jak sám pravil ve filmu. Kdyby ďábla potkal i na večeři by ho pozval. Na tenhle kousek jsem narazil úplnou náhodou a vůbec toho nelituju, protože tohle mi fakt neskutečně sedlo. Marins(ův) styl sice určitě nesedne každýmu. Na mnoho lidí to určitě bude působit amatérsky, neohrabaně a místy až groteskně. Takže je to vlastně další film u kterýho dokážu pochopit hodnocení 5 hvězd i odpad. Určitě bych i já měl pár výtek, ale i tak dám plnej počet hvězd. Navíc se jedná o první brazilskej horor a za mě se to ani líp ( s tím minimálním rozpočtem) zvládnout nedalo. (30.06.2020)

Vynikajúci Brazílsky snímok. Na rok vzniku sa tu dočkáme peknej dávky násilia, doprevádzanej celkom dobrými gore efektami. K tomu hlavná postava - Zé je sympaťák, ktorý má také názory ako každý normálny človek v dnešnej dobe. Síce miestami film pôsobí trochu umelo (neprirodzene), ale nemôžem poprieť, že posledná scéna môže v noci niekoho vydesiť. Inak super herecké výkony, rozumná stopáž, hudba/zvuky mi síce trochu nesadli, ale atmosféra fungovala na plno. Spokojnosť! Teším sa na ďalšie diely (škoda, že sú farebné)... 90%. (26.08.2010)