Medvěd

Skúsený francúzsky režisér Jean-Jacques Annaud sa dva roky potom, čo natočil perfektnú, dychberúcu filmovú adaptáciu románu Umberta Eca "Meno ruže" (Le Nom de la rose), rozhodol, že si zapláva v úplne iných vodách. V roku 1988 sa pustil do projektu s názvom "Medveď" (L´Ours). Tento dobrodružný dramatický snímok sa odohráva v roku 1885 v Britskej Columbii a v hlavných úlohách sú medvede. Fakt, naozaj, hlavné úlohy si zahrali dvaja medvedi (Bart a Youk). Človek by tomu ani neveril, ale boli omnoho lepší herci ako mnohí ich ľudskí kolegovia. Je to niečo vskutku netradičné, no podarilo sa to natočiť naozaj bravúrne. Keď sa zaujímavého, kvalitného scenára chopí talentovaný režisér, tak aj z medveďov dokáže urobiť herecké hviezdy. **** (11.08.2023)

Dolomity vydávané za Britskou Kolumbii, trocha Čajkovského, psychedelické Pojarovy sny a prostý příběh o krutosti i kráse uprostřed nespoutané přírody. Annaudovi by se dal vytknout kalkul s dojemností a postsynchrony medvíděte ve stylu Milerova Krtečka, ale proč to dělat, když mnohem vzrušující je nechat žít.. Styďte se, pane Bloome a pane Cagi! Berete miliony dolarů a přehraje vás chlupáč za pár lososů, borůvky a sklenici medu.. (06.06.2011)

Skoro se mi nechce věřit, že nejde o dokument natočený skrytou kamerou, ale hraný film podle scenáře. "Herecké" výkony medvědů v něm jsou tak přesvědčivé, že by to lépe nesvedli ani vycepování míšové z ruské cirkusové školy. A podívaná je to vážně nádherná. Za zmínku stojí také, že méďovy animované sny jou z dílny českého klasika Břetislava Pojara. (11.05.2003)

Pokud toužíte po skutečném dokumentu ze života medvědů, pusťte si třeba toto: http://www.csfd.cz/film/328525-polarni-medvedi/ . Pokud máte ovšem chuť na snímek o vztahu člověka k přírodě, je Medvěd J. J. Annauda tou správnou volbou. Nic na tom nemění ani skutečnost (právě naopak), pokud již nebudete snímek sledovat “naivním (zaslepeným) pohledem dětských očí”, ale “dospěláckým”, tj., notně načichlým sarkasmem, tudíž potutelně se usmívajícím při (dodatečných) postsynchronech popř. detailních scénách “na efekt”, kdy je vám naprosto jasné, že tohle dalo skutečně velkou práci napilovat (resp. vydrezůrovat) a “klapky č.50 a výš” nebyly žádnou vzácností. Protože tady jde o jediné (poselství) a to (zaplaťpámbu) přetrvává. P.S. Hrozně rád bych do rukou dostal “film o filmu”. P.P.S pokud se (ve světle tohoto snímku) už nemůžete dočkat prvních jarních paprsků, až se následně vydáte do ZOO nakrmit z rukou tyhle roztomilé chlupáče, osobně bych vám doporučil (pro jistotu) nechat "příkop" mezi váma. Pokud vám to “přes to nedá”, poprosil bych o následující. (Za)skočte i do “vedlejšího (Šakalova) výběhu”. Bon apettit :-) (18.03.2013)

Jenom jméno režiséra mě přimělo si Medvědy pustit neb filmy se zvířaty většinou protrpím s balíčkem kapesníků, a proto se jim vyhýbám. Ovšem všude musí být výjimka, v tomhle případě trpím i brečím ráda. Scéna, kdy si prcek myslí, že je drsňák - ten největší - a zažene tu "veeeelikou kočku" patří k nezapomenutelným. (12.04.2012)