Obsahy(1)
Kdo z nás by se alespoň na krátký čas nechtěl ocitnout v romantických časech rytířských soubojů, v časech, kdy přátelství, láska a čest měly cenu nejvyšší – cenu života? V dnešní pohádce vás zveme do těchto dob, do tajemného světa kouzel i napětí. Mladý a sympatický následník trůnu, princ Kornel (L. Vaculík), se vrací z nepřátelského zajetí. Cesta domů je však plná nečekaných zvratů – radostných i smutných. V lesích se setká s neznámou krásnou dívkou (V. Křížová), na kterou nemůže zapomenout. Po návratu na královský hrad se dozví, že během jeho nepřítomnosti se mnohé změnilo. Otec za záhadných okolností zahynul a v království vládne Kornelův bratranec (O. Vetchý)… (Česká televize)
(více)Recenze (27)
Od paní Simonové už jsem viděla více pohádek a všechny mají společnou docela ponurou náladu postrádající humor. Tady se mi ale dost líbili herci. Mladý Vaculík je prostě mladý Vaculík, potěšila také Vendula Křížová, která si pro svůj půvab určitě zasloužila více princeznovských rolí. Největší překvapení pro mě ale byla paní Galatíková, v záporné roli jsem ji viděla vůbec poprvé a mocichtivou babu zahrála s přehledem. ()
Hodně zamotaný příběh. Intrikuje se tu tak, že se v tom orientovat není zrovna jednoduché. Kostýmy dobré, ale děj statický a pro mne naprosto nudný. Aranžmá boje na meče drobátko kulhalo, ale myslím, že za ty peníze by to asi lépe natočit nešlo. Potěšil jen pan Zahájský, ale jinak je to nuda k ukousání. ()
Dosti podhodnocená pohádka, která opět doplácí na to, že vážněji laděné příběhy ve srovnání s komediálními tady u většiny diváků nemají šanci. Jasně, je to místy dost televizní, kamera mohla být lepší, retrospektiva vypadala dost děsně, ale jinak tu máme dost dobře prokreslené charaktery (některé v důsledku i dost tragické - Bertil, vévoda Marek), věrohodný a smysluplný příběh a ve většině i hodně dobré herecké výkony. ()
Z tohohle musejí mít děti v hlavě pěknej bordel. Dlouho jsem nechápala, které z postav měly být dobré a které zlé. Zlé postavy se chovaly hezky a dobré ošklivě. A nedozvěděli jsme se nic o tom, odkud se vyloupla hlavní hrdinka, což nás s maminkou silně zklamalo... Aspoň konec byl snad dostatečně vyjasňující. Hudba mě občas překvapila, ale pak jsem si uvědomila, že opravdu naznačuje náladu toho, co se má právě odehrát - takže další „orientační bod“, tj. plus. ()
Nedělní televizní pohádky jsem vždy miloval. Tato mě zaujala - prostředím i propracovaným příběhem s nádechem tajemna. Je v něm něco z Gawainovské legendy. Až na představitelku Violy herci i skvěle hrají. Nejslabší částí této jinak vynikající pohádky je to co je na filmu stěžejní tj. souboje se zeleným rytířem. Je to šermířsky slabočké a nelogické - rytíř vší silou tne do Violy a ta se jen skácí, aby hned zase vskočila Vaculíkovi do náruče, nezbývá než si ťukat na čelo - škoda, asi tam nesměla být krev... ()
Reklama