Čtyři odstíny hnědé

Tímto zakládám Klub benevolentního diváka a tento film v něm má čestné, zahajovací místo... Čtyři odstíny hnědé - jestli se s autorem shodneme a máme na mysli stejnou věc, tak to byly pěkný sračky - pod hlavičkou - Ejhle, člověk!, zašmodrchanou do spletence povídek o zoufalcích, jako my, jen si to uvědomit, k tomu by nám ovšem tahle tříhodinová terapie naruby mohla poskytnout vodítko, ale jak říkám, chce to notnou dávku pochopení, trpělivosti a dobrou náladu k tomu... A kdyby se snad nikdo ani vzdáleně nepoznal, získá alespoň inspiraci k založení kroužku vaření, kde se vůbec nevaří, tip na veselý orientální pohřeb s největším výpekem příbuzných, jaký je k vidění, návod jak stimulovat nezdárného syna i poučení pro povrchní snoby... Ale je v tom Švédsku krásně! (11.07.2014)

Štyri príbehy, štyroch autorov, navzájom nesúvisiace a v podstate, každý by mohol byť námetom na samostatný film. Tu je to všetko v jednom a film je priam neuveriteľne dlhý čím môže odradiť. V prvej polovici som mala problém sa miestami zorientovať, v ktorom príbehu sa nachádzam a na viac ako tri hviezdičky som to nevidela. Druhá polovica to však celé zachránila. Po tom čo som sa zorientovala v postavách a príbehoch začalo to byť skutočne zaujímavé a dokonca som si nakoniec našla aj ich spoločné pojítko. Všetky štyri sa v podstate venovali vzťahu otca a dieťaťa (príp. rodičov a detí) a ani v jednom prípade to nebolo ružové...ale hnedé, všetko rovnako na ....., to fakt sedí. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (15.06.2015)

Nezachvátilo mě to úplně, ale nakonec jsem dala 5* tu tématickou originalitu a v totální nečekanost příštího dění, film není vůbec tvořen tak, že příčiny dávají vzniknout ČEKANÝM následkům. Postavy se téměř vždy zachovají naprosto jinak, než byste čekali, ale není to nepřirozené, a to je zvláštní a svým způsobem geniální. Příběhy jsou opravdu lidské a odkrývají v lidech vlastnosti a jednání, které si získají naše spíše negativní hodnocení, ale po další úvaze musíme uznat, že jsou tak lidské, že se postavám nedají vyčítat. Koukala jsem na to na čtyřikrát (měla jsem to ve 4 oddělených videích) a bylo to tak ideální:) A jak správně poznamenává toma.baza, a já jsem si to (JAK JE TO MOŽNÉÉ?:) neuvědomila, ve všech příbězích jde o otcovsko-synovské vztahy, v tomto případě značně bizarní. (07.05.2013)

Byla to docela sranda, technicky bezchybné a scénářem zajímavé. K tomu tam na závěr bylo jedno velmi nepříjemné odhalení. Ale. Proč to do prdele muselo mít víc než tři hodiny, když by bohatě stačily dvě? Takhle jsem se přistihl, že čas od času koukám do zdi, případně přemýšlím o tom, že bych se možná mohl naučit vyšívat. Škoda. 60% (26.03.2017)

Film celý působí depresivně, děj byl těžce nezáživný a o komedii se snad ani nedá mluvit, když už se náhodou objeví vtip, tak tak slabí, že to člověku sotva cukne koutkem. Ke všemu byli někteří herci hrozně nesympatičtí. Paní, která hrála ženu, muži po úraze se do role opravdu nehodila. Pán i po upálení půlky ksichtu, vedle ní pořád vypadal dobře a když se těžce smiřovala s jeho zohavením, div že neutekla jakou to má doma obludu, působilo to na mě komicky, i když to evidentně záměr nebyl a člověk si říkal, buď ráda, že tě někdo vůbec chce s pytlem na hlavu bys vypadala líp. Za realistický pohled na nehezké stránky života, hodnotím ** Viděno v rámci Zahraniční výzva 2015 / Švédsko (28.02.2016)